Na Slovácku vznikají větrolamy

Krajina na Slovácku prochází sice pomalou, ale o to výraznější proměnou. V kdysi zanedbaných místech s náletovými dřevinami jsou často rybníky a na širokých otevřených plochách teď vznikají biokoridory, které plní i funkci větrolamů.

Příznivé tvrzení platí už pro desítky obcí, naposledy se k nim přidala Nivnice. Myslivci tam právě vysazují sedm tisíc sazenic, do pěti let z nich mezi Nivnicí a Dolním Němčí vyrostou mimo jiné duby, javory, jeřáby nebo habry.

„Každý vysazený větrolam má veliký význam. Pro tamní krajinu to platí dvojnásob, jsou tam totiž hlavně velké lány a jen minimum lesů,“ vysvětluje Pavel Šnajdara z referátu životního prostředí Krajského úřadu ve Zlíně.

I díky tomu, že větrolamy rozbíjejí masivní bloky zemědělské půdy, pak mezi biocentry přirozeně migruje zvířena. „Běžně se stává, že se po letech v přírodě znovu objevují ohrožené druhy,“ popsal přínos větrolamů Pavel Šnajdara. Větrolamy nejčastěji vznikají podél cest na obecních pozemcích, kromě Nivnice se tak v poslední době stalo třeba v Dolním Němčí nebo v Šumicích. Vysázet je i jinde, to je většinou pro starosty problém. Pokud už najdou peníze na výkup soukromých pozemků, mohou jejich majitelé cenu "šroubovat" nahoru.

„Samotná výsadba je mnohem jednodušší než všechny administrativní problémy s ní spojené,“ glosoval to už dříve starosta Dolního Němčí František Hajdůch. „Změna krajiny bude sice patrná, ale musí se tomu hodně pomoct.“ Podle odborníků budou sice katastry i díky větrolamům vypadat výrazně lépe než v minulosti, dřív ale byly víc funkční. Existovala na nich výrazná multikultura, kterou větrolamy ani biokoridory nenahradí.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info