Na Šumavě se objevili vlci, několikrát je zachytily fotopasti
11.02.2016 | Denik.cz
Fotopasti na Šumavě zachytily volně se pohybující vlky. V loňském roce byli podle záznamů na více než pěti místech Národního parku Šumava, což je nejvíce za dobu, kdy jeho správa využívá k pozorování zvířat fotopasti. Vlci do Česka zřejmě doputovali z Polska nebo Německa. Lidé se jich bát nemusí, řekl mluvčí správy šumavského parku Jan Dvořák.
„Vlci dokážou za den ujít desítky kilometrů. Je tedy možné, že stejný jedinec prošel za dva nebo tři dny kolem několika fotopastí od sebe vzdálených více než 100 km. Spolehlivě tak můžeme tvrdit, že se na Šumavě pohybuje maximálně několik jedinců vlka," uvedl zoolog Správy Národního parku Šumava Luděk Bufka.
Fotopasti zachytily vlka na Železnorudsku, na Lipensku nebo v Novohradských horách. Několik fotografií skrývaly přístroje umístěné v centrální části Šumavy. „V současnosti využíváme v terénu více fotopastí než před deseti lety. Díky tomu máme více dokladů o výskytu vlka. Zatím rozhodně nelze hovořit o smečce či dokonce nějaké stabilní populaci. Potvrzené nemáme ani rozmnožování," doplnil Bufka.
Plachá zvířataLidé se vlků nemusí obávat, jsou to velmi plachá zvířata, která se kontaktu s lidmi straní. Šumava navíc nabízí těmto šelmám dostatek potravin v podobě jelení zvěře, proto by nemělo docházet k tomu, že by vlci napadali hospodářská zvířata.
S největší pravděpodobností jsou vlci původem z takzvané evropské nížinné populace, která se z Pobaltí a východní Evropy v minulosti rozšířila do Polska a severního a východního Německa, odtud dál migrují na jih a západ. Rozšiřování vlků potvrzuje zlepšování stavu ochrany přírody.
Vlk obecný je největší psovitá šelma, dospělý jedinec v průměru váží 30 až 40 kilogramů. Na první pohled se podobá německému ovčákovi. V českých zemích byl vlk pronásledován a loven už od středověku. Na Šumavě byli poslední jedinci uloveni mezi v letech 1891 až 1894. Nyní patří vlk mezi chráněné živočichy a jeho lov se trestá.
Autor: ČTK
Další články v kategorii Lesnictví
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy? (04.06.2026)
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)

Tweet



