Na Šumavě zůstaly geny původních pralesů
06.11.2008 | novinky.cz
V šumavských lesích zůstaly geny původních pralesů. Zjistili to vědci z laboratoře v Kašperských Horách. Ta sledovala genetické znaky smrků v 19 šumavských oblastech a porovnávala je se 70 vzorky z celé země, kde běžně smrk roste.
Na 14 místech, například na Pramenech Vltavy, v Boubínském pralese a Trojmezné, tedy v nejcennějších částech parku, se vědcům podařilo objevit znak shodný pro původní šumavské porosty. Oznámil to Jiří Mánek z laboratoře GEN-LAB.
Výsledky výzkumu jsou cenné hlavně pro správce Šumavy, neboť naznačují, jak dál pečovat o tamní lesy a kde je třeba i možné ponechat porosty přírodním procesům. Objev může podle zástupců laboratoře přispět k záchraně původních šumavských smrčin. Správci parku tak mohou získat i semena původních porostů a dál je pěstovat v lesních školkách.
"Můžeme odebírat také klony a dlouhodobě je uchovávat pro další zkoumání," uvedl Petr Kahuda ze správy parku, která projekt před třemi roky zadala a financuje jej. Některé klony už správci schraňují v archivu na Srní.
Vědci vycházeli z průzkumu badatele Josefa Jelínka, který už dříve vytypoval podle historických pramenů 18 původních populací šumavských smrků. Laboratoř je měla prověřit. Aby mohla stromy porovnávat, využila soubor 70 populací smrků z českých rezervací i pralesů. Na Šumavě totiž rostou i smrky uměle vysázené nebo z jiných oblastí a jejich genetické znaky se liší.
U uměle vysazovaných stromů se znaky nenašly
Vědci v terénu sbírali větvičky smrků s pupeny, které pak zkoumali. Díky tomu přišli podle nich na mimořádný objev. Unikátní znaky pozorované předtím pouze u smrků na Boubíně se vyskytují u všech zbytků původních populací na Šumavě. U uměle vysazovaných stromů se nenašly.
"Znaky, které sledujeme u původních šumavských smrčin, jsou unikátní a pouze na Šumavě. Lesy na Šumavě se tak mohou stát dosud jedinými v České republice a možná i v Evropě, které budou pracovat s původním materiálem. Můžeme tak Šumavě navrátit to, co je šumavské," uvedl Mánek
Další články v kategorii Lesnictví
- Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy? (04.06.2026)
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)

Tweet



