Námitky a petice. Hádky o záchranu Šumavy nekončí

Milovníky přírody různých názorů nyní mobilizovala chystaná úprava zón v národním parku. Všichni chtějí zachránit Šumavu, nedokážou se však shodnout, jak toho dosáhnout. Cestu ke změnám může v pátek otevřít Rada Národního parku Šumava při jednání o nové zonaci parku. Podle ekologů návrh nechrání podmáčené oblasti u Horské Kvildy, jež jsou mokřadem světového významu.

Obávají se, že mohou být vystaveny intenzivní těžbě dřeva. „Spatřujeme v tom rezignaci státu na ochranné poslání a smysl národního parku na této jeho části,“ uvedl expert Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Naopak proti rozšiřování bezzásahového režimu nebo oblasti s minimálními povolenými zásahy na navrhovaných více než 50 procentech území bojují signatáři petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy. Podepsalo ji přes 11 tisíc lidí.

V zóně blízké přírodě podle nich vzhledem k zákonu o ochraně přírody a krajiny nelze provádět účinná opatření k obraně před rozšiřováním kůrovce, jež způsobuje plošné usychání lesů. „Chceme donutit ministerstvo životního prostředí, aby vyhlášku o zonaci vůbec nevydalo do té doby, než bude kůrovcová kalamita zažehnána,“ řekl Deníku mluvčí signatářů Petr Martan.

Podle vedení parku přitom nyní kůrovec Šumavě neškodí tolik jako jiným oblastem Česka. V níže položených částech parku sice v menší míře schnou nejen smrky, ale i borovice či jedle. Většina území národního parku však leží ve výškách nad 600 metrů nad mořem, kde je smrk „doma“. „Tam je to pořád dobré. Nevidím, že by tady někdo měl velké problémy, nebo že by se kůrovec objevil nějak markantně,“ řekl Deníku ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Více zasažená oblast je podle něj až na Strakonicku u Volyně.

Autoři petice sbírali podpisy dva roky, v březnu ji předali vládě. Názory úřadů a zákonodárců na petici se různí. Ministerstvo pro místní rozvoj ji podpořilo, resort životního prostředí s ní naopak striktně nesouhlasí. Také sněmovní petiční výbor ji odmítl, hospodářský výbor Senátu zase doporučil. Nyní o ní budou jednat další senátní výbory, případně také plénum senátorů.

„Obecně jsem proti nadměrné produkci nových zákonů. Osobně si myslím, že je současná legislativa vyhovující,“ řekl Deníku senátor Přemysl Rabas. Změnám v přístupu k lesům se ale podle něj politici nevyhnou. „Nikdy v historii lidstva jsme nečelili tak ohromným výzvám, které od nás budou vyžadovat naprostou změnu myšlení, jasná a často velmi odvážná rozhodnutí a jejich obhájení před veřejností,“ dodal.

Autor: Jiří Janda