NOVÉ NEBEZPEČÍ PRO NAŠE LISTNATÉ STROMY?

Ilja Andrš

K řadě lesních škůdců, kteří byli do Evropy zavlečeni, se přiřadil Anoplophora glabripennis - Motschulsky. Tento brouk patřící do početné čeledi tesaříkovitých byl v Evropě poprvé zjištěn a určen v létě r. 2001 v městě Braunau na Innu v Rakousku.

Oblastí přirozeného výskytu tohoto velikého brouka je východní Asie, především Čína, Tchaj-wan, Korea a Japonsko. V této oblasti se zaměřuje nejvíce na druhy javorů a na topoly. Napadá ale i jiné druhy listnáčů, jako pavii, vrby, platany, olše, akáty a různé druhy ovocných stromů.

VZHLED A BIOLOGIE ŠKŮDCE

Brouk je leskle černý, s dvaceti bílými skvrnami na krovkách. Je 20 až 35 mm dlouhý. Nápadná jsou jeho černobíle pruhovaná tykadla, dosahující u samečků délky až 10 cm. Brouci vylézají z výletních kruhových otvorů o průměru 10 až 15 mm a koncem května nebo začátkem června se začínají rojit. Bez přerušení letu mohou uletět několik set metrů. V rámci úživného žíru konzumují listy a kůru na slabých větévkách. Stopy po úživném žíru jsou prvním upozorněním na přítomnost škůdce. Samička je během svého života o délce 7 až 10 týdnů vícekrát oplodněna a podle amerických údajů může naklást 100 až 300 oplodněných vajíček. Vykusuje vodorovné zářezy do slabé kůry stromů a ukládá do nich jednotlivě podlouhlá, asi 4 mm dlouhá vajíčka, podobající se semenům rýže. Již po dvou týdnech se z nich líhnou asi 5 mm dlouhé larvy a začnou nejprve s plošným žírem pod kůrou stromů. Teprve později vnikají hlouběji do dřeva. Larvy jsou až 5 cm dlouhé, krémové barvy s tmavým ohraničením úst. Mladé larvy se často stávají obětí datlů. Starší, nacházející se hlouběji ve dřevě, jsou již před datly v bezpečí a nehrozí jim také nebezpečí z nízkých teplot. Během svého života vytvářejí larvy stále větší chodby. Ty mohou dosáhnout průměru až 3 cm.

Délka vývoje od stadia vajíčka až do hotového brouka závisí na klimatu. Ve střední Evropě by měla být průměrně dva roky, v jižní Evropě by mohla být jednoletá. Brouci žijí 2 až 3 měsíce a je možno je pozorovat od května do října.

SYMPTOMY NAPADENÍ A ŠKODY

Přítomnost škůdce se pozná podle hrubé drti na patě kmene. Dalším znakem jsou výletní otvory. Nápadné jsou také stopy po zralostním žíru. Upozornit může také přítomnost vos či sršňů, které přitahuje šťáva vytékající z míst, kde samička poranila kůru před kladením vajíček. Škůdce napadá zcela zdravé stromy.

Škody na stromech způsobují larvy. Ty svým žírem znehodnocují dřevo, ale mohou také, přímo i nepřímo vést k úhynu stromu. Žírem přerušují tok živin ve stromě a velké výletní otvory mohou být vstupní branou pro infekci hub. Větve, ale i stromy, na nichž nemusí být patrné nějaké poškození, se lámou. Nedojde-li ke zlomení, bývá strom žírem silně zeslaben, chřadne a později odumírá.

ZPŮSOB ZAVLEČENÍ ŠKŮDCE

V rakouském Braunau byl škůdce objeven v sousedství podniku importujícího zboží v dřevěných obalech z východní Asie. Je tedy velmi pravděpodobné, že to byla tato cesta, jíž se dostal škůdce do Evropy. Také v USA, kde byl škůdce prvně objeven v r. 1996, to bylo v sousedství námořního přístavu, kde se vykládalo zboží dovážené z východní Asie v dřevěných obalech.

OPATŘENÍ PROTI ŠKŮDCI

V Rakousku a v USA neberou škůdce na lehkou váhu. Boj proti němu je velmi obtížný, nákladný a jeho výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí. Škůdce je převážnou část svého života ukryt ve dřevě, kde je dosud známými prostředky prakticky nezranitelný. Je tedy nutné se zaměřit na preventivní opatření. Zostřit a důsledně kontrolovat karanténní předpisy na dovážené obaly a včas odstraňovat napadené, ale i podezřelé stromy.

V Braunau bylo v okolí místa prvního výskytu škůdce zkontrolováno několik tisíc stromů. Kontrola byla prováděna výstupem do korun nebo z výsuvných plošin. Byla nalezeno 34 napadených stromů, ale vykáceno bylo přes 800 stromů, zvláště na okraji lužního lesa, aby se zabránilo rozšíření škůdce.

V amerických městech bylo zjištěno 200 napadených stromů, ale vykáceno 2 000 parkových a alejových stromů. Byl to velmi tvrdý zásah do městské zeleně.

MOŽNOSTI OHROŽENÍ LISTNÁČŮ V EVROPĚ

Ve východní Asii se vyskytuje škůdce v prostoru s mírnějším klimatem. Severní hranici jeho rozšíření tam tvoří 41. stupeň s.š. Spoléhat se na to, že i v jiných světadílech bude škůdce dodržovat tuto rovnoběžku, není možné. V severovýchodní části USA sice nepřekračuje 41. stupeň s.š., ale tam je mnohem drsnější klima. Dokazuje to, že škůdce se patrně dokáže přizpůsobit změněným podmínkám. Předpokládá se, že v Evropě by s výjimkou Alp mohl mít vhodné podmínky v celé střední a jižní Evropě.

Americké zkušenosti dokazují, že možnosti potírání škůdce jsou zatím značně omezené. Zásah insekticidy není asi možný. Brouk je hodně odolný a dozrává postupně od května do října. Larva je chráněna ve dřevě stromu. Použití přirozených nepřátel je jistě možné, ale jejich využití nebude u tohoto škůdce jednoduché. Číňané používají v topolových porostech proti škůdci jako lapáky javor cukrový, kterému škůdce dává přednost před ostatními dřevinami. Výroba feromonu vhodných vlastností by tedy asi mohla být cestou k potírání škůdce.

Rakušané reagovali okamžitě. Pomocí tisku, rádia a televize vyzvali občany ke sledování a požádali je o poskytnutí informací při objevení podezřelých skutečností.

Podle článků v AFZ/Der Wald č. 2/2002 a 15/1999 zpracoval Ing. Ilja Andrš

Adresa autora:Přimda 194, 348 06