Obce chtějí zalesnit louky

V poslední době mnohé občany potěšily dvě zprávy týkající se ekologogie: díky čistírnám odpadních vod stoupla kvalita většiny toků; v kraji se daří lesům, obce chtějí zalesňovat nevyužívané louky.

V městech a obcích probíhají jednání zastupitelstev která nejen schvalují rozpočet na letošní rok, ale vyjadřují se i k hospodaření v roce minulém. Jednou z nezanedbatelných příjmových položek je i zisk z hospodaření v obecních lesích. Nejedná se o závratné částky, přesto existují a navíc dokazují, že obec se dobře stará o životní prostředí. V mnoha obcích se netají, že mají v plánu zalesňovat další území. Josefa Haška, jednatele společnosti Lesy města Náchoda, jsme se proto zeptali:

Je zalesňování správné? Kolik lesů je schopná krajina v našem okolí pojmout? Jaké pozemky jsou pro zalesnění vhodné?

Je to otázka toho, které pozemky zahrnuté do zemědělského půdního fondu se pro zemědělství opravdu využívají a hlavně, zda ekonomicky přijatelně. Existují také pozemky, které leží ladem, ale bude je možné kvalitně zemědělsky využít kdykoli v budoucnu. Takové se pro zalesňování nehodí. Pokud ale pozemek nemá další perspektivu zemědělského využití, jen se na něm musí sekat tráva, která se pak zaveze do nějakého dolíku, pak se domnívám, že tyto pozemky měly být zalesněny už dávno. Pořád je lepší, když tam s konkrétní perspektivou roste něco, co v budoucnu bude pro společnost přínosem. Budoucnost je to sice vzdálená třeba šedesát až osmdesát let, ale pěkné stromy nahradí nevzhledný a travou zarostlý prostor během deseti let. Stačí jediné - část zisků z ostatních lesů investovat do výsadby.

Čím zalesňovat? Dřív tu byly převážně smíšené lesy, nyní jen jehličnaté, smrkové. Hovoří se o tom, že by bylo dobré vrátit se opět k listnatým...

Současný trend v lesním hospodářství je zachovat výnosovou vyrovnanost, kdy les musí dávat surovinu na topení, řezivo a na další průmyslové zpracování. To je úkolem jehličnanů. Zároveň ale musí být les odolný vůči klimatickým a dalším vlivům. Proto je nutné v lese mít i dřeviny, které vytvářejí obrannou kostru, tedy listnáče.

Dvě třetiny jehličnatého a jedna třetina listnatého lesa, takový je ideální stav. Listnaté stromy mají výhodu, že listí, které by mohlo být poškozeno exhaláty, na podzim opadá a na jaře vyraší nové. Většina listnáčů je hlubokokořenná a odolává vichřicím. Listí navíc velmi dobře působí na chemismus půdy. Listnatý odpad zlepšuje degradovanou půdu od kyselého jehličí.

Jaký je současný zdravotní stav lesů kolem Náchoda?

Je poměrné dobrý. Občas se vyskytne některý škůdce, který lesníkovi přidělává starosty. Teď je to konkrétně pilatka. Do nedávna jsme bojovali s kůrovcem. S ním jsme se jakž takž vypořádali a držíme ho v základním stavu, takže jakmile se někde vyskytne, okamžitě likvidujeme napadený strom.

Najednou se ale vyskytkla pilatka. Jedná se o drobnou houseničku, která poškozuje vrcholy mladších smrkových porostů. Je to pozorovatelné ve smrkových mlazinách, kdy stromky mají vrcholy bez jehličí a ty svítí do dálky jako červené svíčky. Řešíme to leteckými postřiky, které by měly pilatku zlikvidovat. Letos budeme lesní porosty ošetřovat potřetí. Opět začátkem letních měsíců, nejspíš v první polovině června. Termín je vázaný na generační vývoj pilatky. Postřik musí být provedený ve chvíli, kdy je nejvíce zranitelná. Loňské i předloňské zásahy byly prováděny ve spolupráci se včelaři, kteří měli strach o svá včelstva. Uchránit je bylo základní podmínkou a podařilo se to velmi dobře. Použili jsme takzvaný požerový přípravek, který chutná jen té pilatce. Letos bude aplikován stejný přípravek.