Obce zajímá, kolik dal stát Šumavě

Kolik dal stát na Šumavu peněz? Starostové obcí tvrdí, že nedostali žádných 377 milionů, jak tvrdí vedení národního parku. Starostové šumavských obcí tvrdí, že za poslední čtyři roky nedostali žádných 377 milionů korun, a chtějí jasný rozpis, co se za tyto peníze ze Státního fondu životního prostředí pořídilo.

Starostové se ozvali poté, co mluvčí národního parku Radovan Holub zveřejnil a ředitel Alois Pavlíčko několikrát řekl, že do obcí plynulo od roku 2000 do roku 2004 více než 377 milionů korun. "Od roku 1994 dosud, tedy za dobu o sedm let delší, jsme získali bezmála 150 milionů korun. Rozhodně nejsme obec, kam plynou stovky milionů," říká starostka Stožce Zdeňka Lelková.

Kam vůbec plynou miliony korun?

Starostové dvaadvaceti šumavských obcí, které mají na svém katastru národní park, se spojili a dali dohromady statistiku, kolik peněz získali od roku 1994. Vadí jim totiž, že na ně občané i turisté koukají jako na obce, kam plynou peníze a neustále si přitom stěžují. Starostka Stožce Zdeňka Lelková přitom sečetla, že obce za jedenáct let získaly od Státního fondu životního prostředí a ministerstva necelou polovinu toho, co tvrdí správa, že dostaly za čtyři roky. "Přesně 148, 918 milionu korun. Je to sice suma zatím bez obcí Kvilda, Želnava, Nová Huť a Stachy, ale rozhodně už se tato suma nemůže v žádném případě vyšplhat na zmiňovaných 377 milionů korun. Přitom my to sčítáme od roku 1994," řekla Lelková.

Starostové nyní chtějí vysvětlení, jak park k cifrám přišel. "Strážný nedostal dosud ani korunu, jen na příští rok má slíbeny tři miliony korun na tepelná čerpadla. Jsem z toho šokován a nechápu, kde tedy peníze, pokud na Šumavu plynuly, skončily," řekl starosta Strážného Jaroslav Půbal.Podobně mluví všichni starostové. Průměrně totiž na každou z 22 obcí v parku vychází za poslední čtyři roky podle tvrzení parku 17,1 milionu korun. "Taková suma je strašně nadnesená. Za posledních šest let jsme získali pouze necelých šest milionů korun na dvě čistírny odpadních vod," sdělil starosta Horské Kvildy Eduard Hones. Dalších 2,5 milionu korun získala Horská Kvilda od fondu na opravy cest, ale teprve v letošním roce, takže do statistik, které uvádí národní park, suma není započtena. Ani korunu od Státního fondu životního prostředí například nedostaly v minulých letech Kašperské Hory, které patří mezi větší šumavské obce. První státní peníze od fondu čerpají teprve letos, a to na stavbu nové kotelny na dřevní štěpku. Město dostane 64 milionů.

Na stranu parku se postavil náměstek státního fondu František Krejčí. "Číslo 377milionů korun odpovídá. Mluvit o sto padesáti milionech od roku 1994 je zcela mimo. Drtivá většina peněz šla přímo obcím, jen v některých případech fyzickým osobám třeba na kotle na biomasu," řekl František Krejčí.

Správa parku peníze ani nepřerozděluje

Mluvčí parku Radovan Holub situaci vysvětluje tím, že správa parku vychází z údajů právě od státního fondu. "Tyto peníze nejdou z našeho a ani je nepřerozdělujeme. Jsme jen prostředník. Tato částka 377 milionů korun překvapila i mnohé úředníky z ministerstva, protože se nezdá, kolik peněz se do obcí třeba na čistírny odpadních vod a infrastrukturu dostane," prohlásil Radovan Holub.

Zcela jasně ale právě údaje ze státního fondu dávají za pravdu šumavským starostům, že tolik peněz nedostali. Z ní je patrné, že západočeské i jihočeské obce v národním parku získaly od roku 1999 do loňska necelých dvě stě milionů korun dotací z fondu a zhruba šestnáct milionů korun vratné půjčky. "Fyzické osoby a správa parku získaly za tyto roky zhruba 98 milionů korun dotací," řekla metodička státního fondu Silvie Nováková, která přehledy vypracovává. "Nelze tvrdit, že do šumavských obcí šlo ze státního fondu přes tři sta milionů korun, protože to jsou celkové náklady akcí z těchto let, tedy včetně půjček či peněz, které investovaly obce ze svého do dané akce," konstatovala Nováková.

Ředitel parku Alois Pavlíčko pouze řekl, že nemá na stole žádnou stížnost či dopis od starostů, kde by si na tato čísla stěžovali. "Toto téma a konkrétní případy řešíme s obcemi přímo, nikoliv prostřednictvím médií," řekl Pavlíčko. Jako vysvětlení přitom správa parku uvádí, že před rokem tabulka sum, které plynuly na Šumavu, opravdu vykazovala 377 milionů korun. Kvůli změnám v projektech se ale částky hýbaly.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info