Obchodování se dřevem je výnosný byznys

Na prodeji dříví se dá velmi výhodně vydělávat. To si dobře uvědomují soukromé firmy, které protestují proti záměru ministra zemědělství Jaroslava Palase, aby státní podnik Lesy ČR (LČR) postupně přestal prodávat dříví přes prostředníky. Dosavadní systém totiž podle něj vedl k neefektivnosti a obrovským ztrátám pro státní rozpočet. Ministerstvo zemědělství (MZe) tvrdí, že stát přicházel v lesnickém sektoru ročně až o dvě miliardy korun. Je to způsobeno zejména tím, že ceny, za něž v minulosti státní lesy prodávaly dříví soukromým firmám, nebyly ani zdaleka cenami tržními.

Namísto toho, aby se razantně prosadila reforma vedoucí k nápravě neúnosné situace, byly LČR svázány řadou v minulosti účelově založených smluvních vztahů.

„V současné době stát garantuje na zhruba 1,3 miliónu hektarů lesa řadě firem po dobu pěti let vykonávání všech lesnických prací na neměnné územní jednotce. To je stav, který nemá ve světě obdoby. Jen za nabídku tohoto záměru by měly být podnikatelské společnosti státu vděčny a plně podpořit jeho nové strategické úmysly,“ řekl včera Právu poradce ministra zemědělství Pavel Kitzberger.

Palas chce urychlit změnu strategie

Palasovo ministerstvo požaduje, aby LČR co nejrychleji změnily svou strategii a lépe využívaly produkčních podmínek v lesních porostech, které obhospodařují. Hlavní logistické procesy plánování a pohybu dřevní hmoty by podle nové strategie měly postupně přejít do rukou státní správy, jak je to obvyklé v lesnicky rozvinutých zemích Evropské unie.

Hospodaření LČR šetřil také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten loni dospěl k závěru, že podnik tratí na tom, že prodává dříví přes prostředníky. Vždyť z celkové výměry státních lesů obhospodařují jen sedm procent závody LČR, které zajišťují lesnické činnosti ve vlastní režii. Na zbývajících 93 procentech jsou práce včetně těžby a prodeje dříví zajišťovány podnikatelskými subjekty.

„LČR dlouhodobě preferovaly smlouvy na dodávky komplexních lesnických prací bez výběrových řízení na dobu neurčitou, které spočívaly v provádění pěstební činnosti a prodeji dříví nastojato. Došlo tak k dominanci šesti firem. Ceny byly tvořeny kalkulací na základě dohody smluvních stran. Vzhledem k neexistenci soutěže byly pro LČR nevýhodné,“ upozornil NKÚ.

Státní podnik by neměl jen přihlížet

Prodej dříví není možný bez návaznosti na dřevozpracující průmysl. Ten se sloučil v mezinárodní koncerny, které určují situaci na trhu. Tuzemské pily představují jen nepatrný zlomek celkové pořezové kapacity.

Konkurovat globalizaci může podle MZe pouze velký vlastník lesa. LČR však místo toho, aby průmyslu logisticky načasovaly dodávky dříví a cenotvorně pomohly celému českému lesnímu hospodářství, prodávaly 94 procent svého dříví nastojato překupníkům.

"LČR tak roztříštily svůj v Evropě jedinečný potenciál a působily destruktivně vůči sobě, i celému národnímu trhu s dřívím. Pouze přihlížely, jak jsou hlavní logistické procesy pohybu dříví řízeny dominantními podnikatelskými skupinami. Těmi jsou zejména a. s. CE Wood se zakázkou 1,7 miliónu metrů krychlových na 28 procentech výměry lesů spravovaných LČR, a. s. SUZOP (1,1 miliónu kubíků na 18 % výměry), a společnost LESS (0,26 miliónu metrů krychlových, 7 % výměry),“ uvedl Kitzberger.

Výsledky soutěží do poloviny roku

Smluvní vztahy Lesy ČR měly s více než 280 podnikatelskými subjekty. Všem 13. ledna navrhly, aby pokračovaly v lesních pracích. Současně je vyzvaly k jednání o nových smlouvách na přechodné období.

Lesy ČR loni v prosinci vyhlásily první kolo výběrových řízení pro ty spolupracující firmy, jimž v roce 2004 skončily smlouvy. Jde o zhruba 12 procent výměry státních lesů. Lesní společnosti si však na postup při těchto výběrových řízeních stěžují. Lesy ČR podle nich obcházejí výběrová řízení a zadávají zakázky přímo spřáteleným firmám.

Podle společnosti CE Wood výběr neprobíhá na základě výběrových řízení a daných kritérií, ale podle vůle představitelů LČR. „Například v oblasti Frýdku-Místku se v odborných kruzích hovoří otevřeně o tom, že budou osloveny pouze Opavská lesní, Lesostavby Frýdek Místek a Frenštátská lesní. Mezi ně má být rozdělena naše původní zakázka,“ sdělil Právu ředitel CE Wood Václav Šebek. Firma považuje takový postup LČR za „protiprávní a skandální“.

Na únor LČR připravují pro spolupracující firmy vyhlášení druhého kola výběrových řízení. „Časově by se mělo všechno stihnout tak, aby výsledky soutěží mohly být zveřejněny v první polovině června,“ sdělil Právu ekonomický ředitel LČR Zdeněk Cába.

Místo netransparentně stanovených cen za dříví by podnikatelé měli být odměňováni za konkrétně odvedenou práci. Vedení LČR odhaduje, že kdyby se podařilo uzavřením nových smluv vydělat na každém kubíku dřeva jen o stokorunu více než dosud, bylo by to ročně kolem 750 miliónů korun. Ve státních lesích se totiž ročně těží okolo 7,5 miliónu tun dřeva a s tímto objemem těžeb MZe počítá i pro příští roky.

Hledá se nový šéf

Česká republika zvolila po roce 1990 v lesním hospodářství jinou cestu než vyspělé evropské země. Bývalé státní lesy byly rozděleny na s. p. Lesy ČR a dodavatele komplexních lesnických služeb, jimiž jsou převážně soukromé akciové společnosti. Většina z nich vznikla ve druhé vlně kupónové privatizace.

Na hospodářských výsledcích LČR se v uplynulých letech produkce dříví podílela maximálně padesáti procenty. Zbytek plynul podle MZe z rizikových finančních operací a pronájmu nemovitostí. Palas se v září 2003 rozhodl odvolat tehdejšího generálního ředitele LČR Jiřího Olivu. Jeho nástupce Kamil Vyslyšel dostal za úkol provést reformu a zisk z prodeje dřeva výrazně zvýšit. Celková ziskovost Lesů ČR loni skutečně stoupla, ale na příjmech z prodeje dříví se nic nezměnilo. Výsledky tak pozitivně ovlivnilo pouze snížení výrobně-správních nákladů a prodej nemovitostí LČR.

V minulém týdnu byl Vyslyšel odvolán a o svůj post přišel i předseda dozorčí rady LČR Jan Grůza (poslanec KDU-ČSL). Palas těmito kroky reagoval na chaotickou situaci, která vznikla poté, kdy vedení LČR oznámilo lesnickým firmám, že dosavadní smlouvy jsou neplatné. „Práce v lesích budou probíhat dál. Záleží jen na tom, kdo je bude vykonávat. Jsme přece v demokracii a stát jako vlastník lesa má plné právo si vybrat spolehlivé partnery, které pověří pěstebními a těžebními pracemi,“ zdůraznil v té souvislosti Kitzberger.