Ochranáři: Krkonoše brzy zaplaví hlodavci

Zoologové Krkonošského národního parku na základě podrobného výzkumu předpovídají, že do dvou let se v parku přemnoží lesní hlodavci a zaútočí na dřeviny. Hraboši a myšice, kteří jsou v Krkonoších mezi hlodavci zastoupeni nejvíce, poškozují mladé stromy zejména tím, že okusují pupeny a mladé větvičky. Při přemnožení dokáží poškodit až osmdesát procent mladých buků. "Zjistili jsme, že lesní hlodavci se přemnoží každé tři až čtyři roky, tehdy nastává - jak se lidově říká - myší rok. Tyto cykly vrcholily v letech 1983, 1986, 1988-89, 1993, 1996 a 1999. Čekáme, že největší přemnožení bude v západní části Krkonoš, kde jsou populace hlodavců ještě posilovány migrací zvířat z Jizerských hor," sděluje zoolog Správy Krkonošského národního parku Jiří Flousek. Lesníci dříve nevěděli, kdy se hlodavci přemnoží, a proto návnady na jejich hubení kladli každý rok. "Teď však šetříme čas i peníze a ochranu použijeme naplno až při přemnožení škůdců," konstatuje zástupce provozního náměstka ředitele správy parku Jan Hřebačka. Chemické přípravky se už od poloviny devadesátých let v parku nepoužívají, protože nezahubí jen hlodavce. "Zahynou i poštolky nebo lišky, které uloví hraboše nakrmené návnadou," vysvětluje Hřebačka a dodává, že lesníci se nyní snaží chránit stromky plastovými tubusy účinnými zejména v zimě. "Jen vloni stála individuální ochrana stromků v parku šest milionů korun," upřesnil Hřebačka. Správa národního parku zalesní ročně okolo šesti set hektarů holin. Na každém hektaru žije deset až dvacet hlodavců několika druhů. Při přemnožení stoupne jejich počet až na sto jedinců, přitom už padesát, někdy i méně, znamená pro porosty vážnou hrozbu. Dřeviny jim chutnají v různé míře: dokáží ohlodat až osmdesát procent mladých buků, padesát procent jeřábů, ale jen jediné procento smrků. "Kdybychom sázeli samé smrky jako naši předchůdci, měli bychom méně starostí, ale lesy v národním parku potřebují ekologicky optimální složení s vyšším podílem listnáčů," míní Hřebačka. Výzkumem drobných savců se zoologové ze správy parku začali zabývat už před lety. "Zjistili jsme, že holiny po zničených porostech se podobají severské tundře, a to nejen na pohled. Množství drobných savců tam kolísá stejně jako na severu, nejvíc u hraboše mokřadního, kterého v Krkonoších považujeme za památku na ledové doby," říká Flousek. Kromě hlodavců ničila stromy i jelení zvěř. "S jeleny jsme si už poradili. I když vysoká zvěř je pýchou každého lesníka, pravidelným odstřelem jsme během deseti let razantně snížili stavy z osmi set asi na tři sta kusů," říká Hřebačka. Podle něj již nyní k zimním škodám téměř nedochází. "Vysokou soustřeďujeme do přezimovacích obůrek a intenzivně ji přikrmujeme," vysvětluje ochranář. "V létě se jako individuální ochrana proti okusu osvědčily plastové tubusy kolem stromků. Hlodavce ale do ohrad nezavřeme."