Odborníci hledají řešení kalamitní situace v Krušných horách
04.06.2008 | Agris
Imisní kalamita, která postihla Krušné hory ve druhé polovině dvacátého století, nemá v Evropě obdoby. I proto je součástí Konference o situaci v Krušných horách a jejím řešení, která probíhá dnes a zítra v Mostě, i celodenní návštěva imisemi postižených oblastí.
Kalamitní poškození lesů v Krušných horách bylo způsobeno extrémními imisemi zejména koncem 70. let minulého století. Oblast byla poškozena především imisemi síry, vodíkových iontů a fluoru, což způsobilo extrémní kyselost půdy a prakticky zničení lesního porostu nad 700 metrů nadmořské výšky. Les v pásmu od 500 m.n.m. do 700 m.n.m. byl silně poškozen.
„Konference na takto závažné téma je podle mne nejlepší cestou k nalezení řešení, které vrátí lesy v Krušných horách do původního stavu. Je to běh na dlouhou trať, ale děláme všechno pro to, abychom situaci v Krušných horách napravili,“ řekl ministr Gandalovič. V rámci konference budou posouzena dosavadní opatření a bude se diskutovat o postupu do budoucna. „Díky založení takzvaných porostů náhradních dřevin v sedmdesátých a osmdesátých letech vznikl prostor pro systematické řešení tohoto problému,“ doplnil ministr Gandalovič. „Naší společnou snahou je, aby Krušné hory byly opět zelené. V současné době porosty náhradních dřevin pomalu přestávají plnit svou funkci a je třeba je postupně přeměnit na porosty cílových dřevin,“ shrnul Jan Ferkl, ředitel Krajského ředitelství LČR Teplice. Probíhá řada činností, které mají za úkol napomoci situaci zlepšit. Jednou z nich je vápnění a hnojení lesů. Za posledních 5 let bylo celkem povápněno 40.000 hektarů a pohnojeno 3.800 hektarů s celkovými náklady zhruba 330 milionů korun ze zdrojů MZe.
„Předpokládáme, že závěrem konference budou stanoveny postupy při obnově porostů náhradních dřevin v Krušných horách,“ dodal Ferkl. Faktorů, které mají v současnosti vliv na lesy v Krušných horách, je několik. Jejich zhodnocení a návrhy na řešení celé situace budou shrnuty ve sborníku z konference. Konference si neklade za cíl být pouze teoretickým zamyšlením nad problémem, a proto je její zítřejší část věnována výjezdu přímo do postižených oblastí, kde budou mít odborníci možnost posoudit důsledky imisní kalamity přímo na místě.
Další články v kategorii Lesnictví
- Zlepšuje douglaska tisolistá vlastnosti lesní půdy? (04.06.2026)
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)

Tweet



