Odměna za divočáka: 200 korun
22.10.2014 | Denik.cz
Jak se zbavit přemnožených divokých prasat? Obce na to mají nový recept: za každé skolené zvíře nabízí myslivci finanční odměnu. Za spodní čelisti bachyň a selat divokého prasete nabízí pár stovek Kraj Vysočina, něco podobného zamýšlí i středočeské obce kolem Mníšku pod Brdy.
„Celkem jsme loni vykoupili 242 spodních čelistí. Čelistí selat bylo 229, bachyní bylo třináct," vypočítala jednatelka Okresního mysliveckého spolku Jihlava Marie Der-žmíšková.V celém Kraji Vysočina v první vlně, kdy se vykupovala zastřelená zvířata z června až prosince, myslivci přinesli 845 kusů čelistí, z toho 757 čelistí selat a 88 bachyní. Celkem kraj mezi myslivce rozdal 220 tisíc korun. Do druhé vlny, která začne v listopadu, je vyčleněno 230 tisíc korun. V této vlně budou myslivci nosit čelisti prasat, které ulovili od května do konce října.
Na kolik si myslivci přijdou? „Za sele jsme vypláceli 200 korun, za bachyni 400 korun," uvedl krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.
Vysočina má v plánu pokračovat ve výkupech i v roce 2015. V krajském rozpočtu na to bude připraveno 450 tisíc korun, což by znamenalo navýšení příspěvku za spodní čelist selete na 350 korun.
Divočáci terorizují obecMníšecký mikroregion, do kterého je zapojeno čtrnáct obcí, by za odstřelená prasata rád nabízel 160 až 200 korun.
„Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).
Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. „Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nedá spoléhat. Město proto volá po povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat. To ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo zemědělství však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky měli přístup myslivci z jiných honebních společenství. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Divočáci způsobují velké škody především zemědělcům, objevují se ale i na náměstí a u obchodů, kde páchají škody za stovky tisíc korun. „Dalším negativním projevem je nebezpečí přenosu nákazy prasečího moru do domácích chovů," doplňuje Zdeněk Chlád.
Autor: Redakce, ČTK
Další články v kategorii Lesnictví
- Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný (25.04.2024)
- Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu (23.04.2024)
- SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (23.04.2024)
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, hrozba kalamity je zatím malá (23.04.2024)
- Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí (22.04.2024)
- Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě (19.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)
- Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu (18.04.2024)
- Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá (16.04.2024)