Pivovarští bednáři smolili ležácké sudy
11.10.2007 | Mladá fronta Dnes
V plzeňském pivovaru ve čtvrtek proběhlo tradiční smolení ležáckých sudů. Parta pivovarských bednářů při něm do svého cechu přijala nového tovaryše, třiatřicetiletého Michala Řehořka. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává.
Bednáři smolí sudy stejnou metodou, jakou to dělali jejich předchůdci. Používají při tom směs čínské pryskyřice z borovice černé, americké pryskyřice, oleje a parafinu. Směs vaří při teplotě 200 stupňů Celsia.
Na smolení pracuje celý tým. Podle bednářského mistra Josefa Hrůzy je nejdůležitější štorcování. "To je převracení sudů. Smola se totiž musí dostat všude, aby vytvořila pružný film, který zacelí všechny póry,“ vysvětluje bednářský mistr.
Tradice bednářského řemesla byla v plzeňském pivovaru obnovena v roce 2000. "Díky bednářům může pivovar ve svých sklepích udržovat výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva," řekl manažer technických služeb plzeňského pivovaru Vladimír Burian.
Sudy o objemu 38 hektolitrů, které včera bednáři vysmolili, váží zhruba 800 kilogramů a jejich výroba trvá zhruba měsíc.
Bednáři dostali novou dílnu
Bednáři se starají o údržbu ležáckých sudů, kádí a sklepů. Od začátku září se mohou chlubit novou dílnou. Tu pro ně Plzeňský Prazdroj vybudoval v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století. Její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.
Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny po tři roky zaučují. Bednáři včera do svého cechu přijali nového tovaryše, třiatřicetiletého Michala Řehořka z Plzně.
K bednařině měl vždycky blízko. Vyučil se truhlářem a třináct let pracoval ve vedlejší soukromé truhlárně, která pro pivovar vyrábí reklamní poličky nebo skříně.
"Celou dobu jsem po partě bednářů pokukoval a chtěl jsem to zkusit,“ vzpomíná čerstvě vysvěcený tovaryš.
Nakonec se mu přání splnilo. Oslovil ho bývalý bednářský mistr, který mu nabídl, jestli by nechtěl zkusit nové řemeslo.
"Vůbec jsem neváhal a rozhodnutí nelituji," dodal Řehořek.
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



