Po loňské mizivé úrodě hub by letošní měla být hojnější

Porostou letos vůbec houby? Tak tuto otázku si jistě klade nejeden z nás a jedním z důvodů, proč nás toto zajímá, je obava, aby se neopakoval loňský nepříliš zdařilý rok. Houby totiž až na malé výjimky od počátku roku téměř na celém území ČR příliš nerostly, což bylo s ohledem na rozsáhlé povodně až paradoxní.

Zapříčiněno to bylo s největší pravděpodobností nepříznivými klimatickými podmínkami. Od Prahy směrem na sever první půlrok téměř vůbec nepršelo, a když už se tak stalo, byla to většinou záležitost jednoho dne a ještě v podobě ničivé bouře. Tyto okolnosti samozřejmě růst hub do značné míry ovlivnily. Na druhou stranu je ovšem třeba podotknout, že některým teplomilnějším druhům tyto podmínky vyloženě vyhovovaly.

Tak například v okolí Nymburka, Mladé Boleslavi a Berouna se na některých lokalitách ve velmi hojné míře vyskytoval šiškovec černý, běžně se daly nalézt muchomůrky šiškovité, stroček trubkovitý a vyskytovaly se poměrně hojně i takové druhy, jakými jsou muchomůrka ježohlavá, hřib skvrnitý, hřib medotrpký, vzácnější druhy lošáků a podobně.

V oblasti Kokořínska se tyto druhy vyskytovaly rovněž, ale velmi sporadicky. Jedná se o poměrně rozsáhlé území o rozloze zhruba 270 kilometrů čtverečních a až na skutečně malé výjimky byly lesy této oblasti téměř bez hub. Nejvíce se jich dalo nalézt na některých místech v okrese Mladá Boleslav, ovšem spíše již mimo území CHKO Kokořínsko.

V okrese Mělník byla již situace o poznání horší a houby zde rostly pouze na místech nejbohatších na vláhu. V žádném případě se ale nedá hovořit o nějaké hojnosti. Z oblíbených jedlých druhů, které se v této oblasti vyskytovaly vcelku hojně, jsem zaznamenal pouze dva. Byly jimi kozák habrový a liška obecná. Jenže i tyto dva druhy ke konci července z lesů vymizely.

Vůbec nejhorší stav byl v okresech Česká Lípa a Litoměřice. Dle místních pamětníků byla naposledy takto špatná sezóna před dlouhými padesáti lety. Z tohoto důvodu se nedá předpokládat, že by se to samé mělo opakovat i letos.

Vyskytovaly se i takové názory, že houby nerostou kvůli Spolaně a ty, které narostly, že jsou kontaminované. Tímto bych chtěl všechny uklidnit. Je to naprostý nesmysl. Houby nerostly již od počátku roku a Spolanu zasáhly povodně až v srpnu. Jediné, před čím bych varoval, je vyvarovat se sběru hub (alespoň v tomto roce) v oblastech přímo zasažených povodněmi, kde jisté minimální riziko existuje.

Ke sběru by zvláště mohly lákat pýchavky obrovské, které se objevují podél řeky Labe. Pokud na ně letos narazíte, ponechte je raději na lokalitě, příští rok vám narostou znovu. Pýchavka obrovská je totiž takový druh houby, jež vyrůstá na stejné lokalitě i desítky let. O ní si však napíšeme více někdy jindy.

Nyní bych rád na závěr všem houbařům popřál, aby ty letošní úlovky byly minimálně stejně tak dobré, jako tomu bylo v roce 2001. Já osobně jsem přesvědčen, že tomu tak bude. Začátek sezóny vypadá prozatím velmi slibně. Pokud totiž rostou houby zjara, rostou poté zpravidla celý rok. Například v minulém čísle zmiňovaná penízovka smrková se již začíná velmi hojně objevovat, a to je pro tento rok určitě dobré znamení.

Mohlo by to například předznamenávat i růst takových hub, které vidíte na snímku. Jde o gigantické plodnice hřiba smrkového (boletus edulis), které jsem nalezl a fotografoval v červenci 2000 právě v oblasti Kokořínska. O tom, jak velké skutečně byly, si udělejte obrázek sami, ze snímku to můžete velmi dobře porovnat. Já prozradím pouze to, že mi udělaly velkou radost a že se mi nevešly do mého ne zrovna malého koše.