PO ROCE 2006 JEN 40 ABSOLVENTŮ LESNICKÉ ŠKOLY ROČNĚ

(O změnách v rakouském lesnickém školství informoval štýrské hospodářské vedoucí 20. 3. 2002 ředitel školy v městě Bruck/Mur)

V roce 2006 skončí svou činnost lesnická škola v městě Gaifarn a zbývající školu v městě Bruck/Mur bude ročně opouštět 40-50 absolventů. Tito absolventi (studium končí maturitou) mohou plnit řídící funkci v podnicích do 3600 ha (podle novelizovaného lesního zákona, který vstoupí v platnost v polovině t.r.) a musí být pro svou funkci dobře připraveni. Podniky o této rozloze představují v souhrnu polovinu rakouských lesů.

Od roku 1971 je v chodu lesnické vzdělání s maturitou, od roku 1988 byly realizovány reformy učebních osnov s ohledem na hynutí lesů. V roce 1997 se uskutečnila první autonomní reforma učebních plánů s novými těžišti: marketing, management, komunikace. Letos končí (tedy po 5 letech studia) maturitou studenti, kteří se vzdělávali podle uvedených nových učebních plánů. Pro rok 2003 se již připravuje další nový učební plán s hesly: druhý živý jazyk, komunikace, prezentace, laboratorní práce, projekční studie. Diskuse o připravovaném učebním plánu je v běhu. A. Aldrian zdůrazňuje, že na rychlý vývoj je třeba také rychle reagovat. Bude nutné od lesníků vyžadovat více služebních výkonů: lesní pedagogiku, činnost v technických kancelářích, organizovat kooperaci mezi podniky, zajistit vysokou kvalitu, certifikaci, řešení logistiky pro dopravu z lesa na pily atd.

V další části svého vystoupení Aldrian stručně shrnul nejrůznější náročné úkoly, které musí lesníci zvládnout: péči o ochranný les, hrazení bystřin a lavin, marketing, rybářství, myslivost, práci s veřejností a podle novelizovaného lesního zákona pátou funkci lesa: management přírodního prostoru. Lesníci s tímto vzděláním musí zvládnout dvakrát tak velký podnik než dříve. “Ukáže se, jestli jsou k tomu způsobilí. Budeme je na jejich cestě doprovázet. Největším problémem jsou odborníci, kteří jsou zaměření velmi úzce a ukazují své slabiny v dalším vzdělávání. Ti mohou být nasazeni jen na specifické úkoly. Uvažuje se o tom, že se mezi 3. a 4. ročníkem studia zavede tříměsíční provozní praxe.” Aldrian to považuje za pozitivní stejně jako dvouletou praxi adjunkta po ukončení školy. (navrhují se jiné názvy - např. volontér) V diskusi informoval o tom, že více než dvě třetiny absolventů školy zůstávají v lesním hospodářství a jedna třetina studuje dále, ale jen polovina z toho jde na vysokou školu (BOKU).

Ostrá debata se na shromáždění hospodářských vedoucích rozvinula k problematice státní zkoušky. Kritizovalo se, že se přes novelu lesního zákona nic nezměnilo na státní zkoušce a navrhovaly se nejrůznější způsoby a délky doškolování a různé intervaly s tím, že další vzdělávání je stále důležitější.

Holzkurier 14/02, Proch