Podzimní houby čekaly na déšť, porostou kozáky a křemenáče
04.10.2005 | Mělnický deník
Přes dvě stě druhů hub zaplnilo o víkendu mělnické regionální muzeum. Během prvního dne vidělo výstavu sto lidí. O houby byl zájem, protože v lesích na začátku podzimu příliš nerostou. Potvrdil to mělnický mykolog Jaroslav Malý, který výstavu za podpory Martina Hnilici připravoval spolu se Stanislavou a Milošem Šťastnými a Jiřím Baierem. Atraktivně výstava hub znamenala náročnou přípravu, deset lidí sbíralo jedlé, nejedlé a jedovaté druhy hub tři dny.
"Pomáhali nám čečeličtí houbaři Bohuslav Hlaváček, Petr Hejla, Miroslav Hajm a Václav Pokorný," uvedl Jaroslav Malý a dodal, že nějaké houby zajistil Josef Suk, který je sbíral na Šumavě. Nejvíce hub ale pocházelo z Třeboně, kde je nasbírali mykologové, kteří tam měli exkurzi.
"V oblasti Kokořínska jsme nasbíral kolem šedesáti druhů," poznamenal mělnický mykolog. Původně se obával, že se expozice vůbec neuskuteční.
"Toto období by mělo být nejpříznivější pro růst hub, druhově nejbohatší. To ale není, takže jsme se snažili houby zajistit z různých míst," vysvětlil Malý s tím, že kdyby houby rostly tak, jak mají, bylo by na výstavě až 400 druhů hub. Vystavené kusy skončí zpátky v lese, po třech dnech na výstavě se už nedají v kuchyni použít. Houbám uškodilo sucho, které donedávna počasí vládlo.
"Objevují se ale už malé houbičky, takže houby ještě určitě porostou," slíbil houbařům mykolog. Se snížením teplot ale z lesa vymizejí teplomilnější druhy, jako jsou například některé hřibovité druhy, ale třeba suchohřib hnědý určitě ještě poroste. V lesích by měli lidé najít i křemenáče nebo kozáky.
"Pokud jsou dobré podmínky a nepřijde mráz, tak tyto houby mohou růst až do prosince," řekl Jaroslav Malý a dodal, že do listopadu porostou i kotrče. Objevit by se měly i podzimní druhy hub, strmělky, čirůvky fialové nebo šťavnatky. Na expozici lidé našli i vzácné druhy, mezi nimi byla například z Itálie dovezená jedlá muchomůrka císařka, která je chráněná zákonem a v Česku roste jen na jediném místě. Vzácná masenka lišejníkovitá nebyla ani na nedávné obří výstavě hub na pražském Žofíně.
"Tato houba roste v jižních Čechách na vrbách, na Mělnicku ji nenajdeme," dodal Jaroslav Malý. Naopak v mělnických lesích roste také ojedinělá hvězdovka klenbová nebo čirůvka zlatá.
LUCIE ZIKMUNDOVÁ
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



