Prasata z malochovů. O život kvůli moru přišla možná zbytečně

Veterináři už přes devět měsíců na Zlínsku bojují s africkým morem prasat. Nemoc se jim daří udržet v nevelké oblasti, v níž dosud zahubila 220 divočáků. „Nikde se nepodařilo udržet africký mor prasat v tak malé oblasti a po tak dlouhou dobu jako u nás,“ pochvaluje si mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Jeho nadšení nesdílejí někteří zemědělci. Vadí jim třeba, že veterináři ve snaze zabránit šíření nebezpečné nákazy nechali před necelým měsícem chovatele v zamořené oblasti porazit všechna prasata v domácích chovech. Například podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska to nebylo nutné, prasata uzavřená v chlívcích podle něj nemoc dále nerozšíří.

„Mělo by se regulovat jen to, co je přemnožené. To může tu nemoc přenést ve větší intenzitě,“ myslí si Jandejsek. Vybíjení domácích malochovů však podle něj bylo zbytečné. „Podle mě by se to vybíjet nemělo, pokud se v chovu neprokáže jeden kus, který je nemocný,“ konstatoval.

Dokonce o možných nekalých úmyslech mluví v souvislosti s povinným vybitím prasat soukromý zemědělec František Havlát, který stav českého zemědělství a přístup vlád dlouhodobě kritizuje. „Donutili malochovatele pozabíjet chovy a následně dva roky nesmějí chovat žádná prasata,“ řekl Deníku Havlát na adresu úřadů. „Není přece cíl, abychom sem dováželi zmražené maso ze zahraničí, ve kterém je chemie,“ posteskl si Havlát.

Názor, že šlo o snahu zlikvidovat domácí chov prasat, mluvčí veterinářů Vorlíček odmítá. Porážky se podle něj týkaly pouze desítek zvířat v domácích chovech na malém území . Šlo asi o 45 zvířat. „Tyto chovy nelze považovat za konkurenci jakýchkoli komerčních velkochovů,“ sdělil Vorlíček.

Zemědělcům vadí i způsob, kterým se veterináři snaží nákazu v zamořené oblasti zadržet a zlikvidovat. Použili k tomu elektrické a pachové ohradníky. Podle Havláta však měli celou oblast oplotit a plot zakopat několik desítek centimetrů do země.

Takové řešení však podle Vorlíčka nebylo možné, neboť jde o obydlenou oblast se zástavbou protkanou komunikacemi. „Kdyby byla nákaza například ve vojenském újezdu nebo odlehlé oblasti, dalo by se o uvedeném opatření uvažovat,“ připustil. Běžný plot by však divočáky, kteří mohou vážit přes metrák, zřejmě nezastavil, musel by se obzvlášť vyztužit. „Stranou také nechávám otázku finančních nákladů takového plotu,“ konstatoval Vorlíček.

Prezident Agrární komory Jandejsek veterinářům ale vytýká, že se do nakažené oblasti mohla dostat zdravá zvířata z okolí. Podle jeho názoru měli proto použít například dřevěné ohrady. „Samozřejmě, že Státní veterinární správa si bude jako každá liška chválit svůj ohon, ale já myslím, že to mělo být úplně jinak,“ dodal.

Autor: Jiří Janda