Prořezávání stromů vyžaduje zvláštní znalosti a techniku

MF Dnes 3.2.2000

Prorezávání stromu vyžaduje zvláštní znalosti a techniku

Jak se co delá

Ústí nad Labem - Život v korune stromu je již šest let pracovní náplní Martina Jiránka z Ústí nad Labem. Pri svém zamestnání tráví vetšinu casu zavešen na lane, prorezává a kácí stromy. "Zameruji se predevším na stromy, jenž prekážejí drátum elektrického vedení ci vadí silnicnímu provozu. Likviduji rovnež dreviny, které již prestárly, a hrozí, že spadnou, nebo ty, které je potreba pokácet, ale nelze to udelat klasickým zpusobem, nebot jejich pád by ohrozil napríklad dum pod nimi. Takové stromy je nutné orezat postupne a vetve spustit na lane dolu," uvedl Jiránek. Práve znalosti lanové techniky mladý podnikatel pri své práci využije nejvíce. Na strom se dostane zpusobem, který je geniálne jednoduchý. "Nejprve se snažím trefit nejakou rozsochu pytlíkem s broky, který je privázán na tenkém lanku. Olovo vlastní vahou stáhne provázek k zemi. Na nej pak privážu lano, protáhnu jej zpet rozsochou, dole zajistím a vylezu pomocí smycek a šplhadel nahoru," vysvetluje Jiránek. Vetšinu Jiránkovy práce tvorí prorezy korun, kdy se ze stromu odstranují suché, nemocné ci nevhodným smerem rostoucí vetve. Vetší odrezává motorovou pilou, menší, asi do prumeru patnácti centimetru, speciální pilkou. Její zvláštností je, že nemá zuby rozvedené do stran, tedy takzvaný klasický šrank, ale jakoby smerem dovnitr cepele, podobne jako u pilek na švýcarských armádních nožích. "Cepel se smerem nahoru zužuje, aby se pilka pri rezání nesvírala. Zuby dovnitr jsou výhodné, protože cepel je hladká a umožnuje dokonale rovný rez. To je duležité, protože místo po rezu se potom hojí rychleji a je menší riziko, že jej napadne nejaká houba," objasnil Jiránek. Plochy po orezu vetších vetví se zatírají takzvaným stromovým balzámem. Ten má zabránit napadení zdravého dreva houbami a chrání strom také proti vysychání a zbytecnému úniku mízy. Jiránek delá krome techto prací i vyvazování korun textilními lany proti rozlomení, ošetrování dutin a jiné cinnosti, které souvisejí s pécí o stromy. Mezi nejoblíbenejší Jiránkovy stromy patrí duby a buky, jejichž drevo je tvrdé a príliš se neláme. "Pravým opakem je topol. Stárne velmi rychle a jeho drevo je neuveritelne krehké. Jednou jsem dokonce videl, jak za jasného, bezvetrného dne odpadla z topolu vetev o prumeru sedmdesát centimetru," rekl podnikatel. Prací, na níž Jiránek nejradeji vzpomíná, bylo prorezávání zámeckého parku v Teplicích. "Rostou tam staré mohutné stromy. V korune takového staletého obra si clovek uvedomí svoji pomíjivost a cítí zvláštní respekt. Že je jen takové nic, které po nem chvíli leze, ale ten strom tu bude stát ješte dlouho po jeho smrti," dodal na záver.

FILIP KRIVINKA