Šéf NP Šumava vnímá zákon o parku jako šetrný, ne tak ekologové
07.05.2013 | ČT 24
Ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek považuje vládní návrh zákona o Šumavě za velmi šetrný k přírodě. Zajišťuje podle něj na území parku dosud největší území bez možnosti zásahu a stanovuje zároveň pevná pravidla, která doposud na Šumavě chyběla. Ekologové s jeho tvrzením ale zásadně nesouhlasí.
"Navrhovaný zákon rozhodně nebude sloužit developerům nebo těžařské lobby, jak se někde objevuje. To jsou pouze fámy," uvedl Mánek. "Připravovaný návrh je ve skutečnosti návrhem na zrušení Národního parku Šumava," říká vedle toho Jaromír Bláha z Hnutí Duha. První čtení vládního návrhu zákona je ve sněmovně na programu v úterý.
Nedostatky ve vládním návrhu vidí i další kritici. "Zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech. Připomíná politický handl mezi některými místními politiky, ministerstvem životního prostředí a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku," uvedl za stínovou vědeckou radu NP Šumava Martin Braniš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Za návrh zákona o Národním parku Šumava dostal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa letošní ekologickou anticenu Ropák roku.
Připravovaný legislativní rámec počítá s 26 procenty plochy pro takzvané první zóny. Z toho bude většina území bez možnosti zásahu.
"Plocha o rozloze 15 100 hektarů bude ponechána přírodě, to znamená 22 procent parku. Vedení parku v letech 2007 až 2010 mluvilo o 30 procentech bezzásahového území, ale byl to jen trik. Jednalo se totiž o 30 procent z rozlohy lesa NP Šumava, což představuje 23 procent parku, ale ve skutečnosti se nezasahovalo pouze na 16 procentech," uvedl Mánek.
Možnost zásahu zákon podle Bláhy dovoluje v citlivých lokalitách
Podle Bláhy se čtyři procenta území v první zóně, kde bude podle návrhu zákona možno zasahovat, dotýkají i velmi citlivých lokalit. "Jedná se o perly šumavské přírody, jako jsou horský prales na Smrčině, kde žijí tetřevi, kaňon Křemelné s vydrou nebo oblast Ptačího potoka v Modravských slatích. A tam teď budou smět těžaři," uvedl.
Vedení parku však počítá s tím, že by se v těchto lokalitách zasahovalo způsoby šetrnými k přírodě. Při možném přemnožení kůrovce například tato metoda představuje odkorňování stojících stromů. Mánek argumenty ekologických aktivistů o masivnějším vstupu těžařů do šumavských lesů považuje za nepravdivé. "Nejvíc se těžilo v letech 2009 a 2010. A například v období 2007 až 2010 bylo poraženo v první zóně parku 21 tisíc kubických metrů dřeva," uvedl.
Podle něj dosavadní absence zákona umožňovala pomocí různých výjimek měnit nepevná pravidla. Dodal, že v době, kdy NP Šumava vedl František Krejčí, jich bylo povoleno téměř 700. "Zákon už takové věci nedovolí," dodal.
Další články v kategorii Lesnictví
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)
- Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu (18.04.2024)
- Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá (16.04.2024)
- Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník (16.04.2024)
- Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů (15.04.2024)
- Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích pálit klestí (15.04.2024)
- Na Slovensku řeší další útok medvěda. Dvěma turistům poranil končetiny i tváře (15.04.2024)
- Dvě historické nádrže a tůň s vodou ze zámecké studánky obnovily na Plzeňsku Lesy České republiky (12.04.2024)
- Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině (12.04.2024)