Sežere větrem padlé stromy kůrovec nebo plameny

Škody jen nepatrného rozsahu za sebou v Národním parku Šumava (NPŠ) zanechal lednový silný vítr. Po ukončení inventury stavu porostů na území jednotlivých lesních správ to řekl mluvčí Správy NPŠ ve Vimperku Zdeněk Kantořík. "Větru padlo za oběť do deseti tisíc kubíků dřeva. To je množství, které má do kalamity daleko. Ta nastává v okamžiku, kdy je poškozeno nebo zničeno minimálně padesát tisíc kubíků dřevní hmoty," upřesnil.

Porosty v NPŠ ochránila před větší zkázou vydatná sněhová peřina zatěžující jejich kořenový systém. Také proto jsou vzpomínkou na lednový vítr jednotlivě roztroušené spíše zlámané než vyvrácené kmeny. "Potvrdilo se, že při větru o síle do sto kilometrů za hodinu šumavské smrky nepadají. Vrškové zlomy většinou slabých stromů způsobila spolu s větrem také silná vrstva sněhu, ulpívající na jejich větvích. Příroda tak přirozeným způsobem vyřadila nejméně odolné jedince," konstatoval Kantořík.

Kmeny vyřazené lednovým větrem využijí správci parku částečně jako přirozené lapáky kůrovce. Převážně však dřevo prodají místním lidem na palivo, a to buďto už zpracované, nebo formou samovýroby. Shodou okolností zůstalo nejvíce poškozených stromů, zhruba dva tisíce kubíků, v okolí Kvildy na Prachaticku, kde je zájem místních obyvatel o palivové dřevo největší.