Skladujete houby? Dávejte si pozor, můžete se totiž otrávit!
02.08.2005 | Boleslavský deník
Sbírání hub je poměrně rozšířeným koníčkem. Může ale být i nebezpečný. Lidé většinou sbírají známé houby. Často je ale neumí skladovat a vařit! To pro ně může znamenat velké nebezpečí. V posledních letech v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi nezaznamenali u pacientů otravu jedovatou houbou. "Lidé naštěstí sbírají jen houby, které skutečně znají. To znamená většinou hřibovité," podotkl lékař Zdeněk Sušický z interního oddělení mladoboleslavské nemocnice. Přesto i jedlé, známé houby mohou ohrozit zdraví člověka.
Pokud totiž lidé houby špatně uskladní, mohou se podle odborníků změnit v jed. Například by se neměly zapařit. To znamená, neměly by být v uzavřeném igelitovém pytlíku. Lidé by také neměli jíst houby plesnivé a nahnilé. Nejedlé houby většinou zapáchají nebo mají špatnou chuť, lidi to pak často odradí od jejich konzumace. Asi nejznámější nejedlou houbou je tak zvaný hořčák. Ten dokáže i ve velmi malém množství naprosto zkazit chuť celého pokrmu.
Otrava se projeví za několik hodin
Otrava z hub se u lidí projeví až s odstupem několika hodin. Pokud tedy člověk začne po požití hub trpět průjmy, zvrací nebo ho bolí břicho, je možné, že je to houbami. Takovéto příznaky přitom patří mezi takzvané lehké otravy. Pacienti jsou následně léčeni na interních odděleních nemocnic.
"Těžší případy jsou převezeny na anesteziologicko-resuscitační oddělení," vysvětlil Sušický. Lékaři doporučují, aby lidé v případě podezření na otravu houbami zbylé houby nebo popřípadě zvratky přinesli do nemocnice s sebou. Lékaři je totiž posílají na toxikologický rozbor, který jim umožní pacienta následně vhodně léčit. Mezi houby, které si lidé mohou snadno splést, patří například muchomůrka zelená. Ta bývá snadno zaměněna se známým žampionem. Otrava houbami přitom může nenávratně poškodit lidské orgány, jako jsou játra nebo ledviny.
Muchomůrka tygrovaná a zelená: hlavní nebezpečí
Další nebezpečnou houbou je také muchomůrka tygrovaná. Tu si houbaři pletou s muchomůrkou růžovou neboli masákem. Po požití může na sobě člověk pozorovat pocit jako při opilosti. Podle odborníků to je přitom jen jediný problém, který může u člověka nastat. Pokud se tedy nezraní v "opilosti", tak mu žádné nebezpečí nehrozí.
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



