Slováci nám zdecimovali smečky vlků, zlobí se ochranář

Moravští ochránci přírody se pustili do boje se slovenskými zákony. Chtějí totiž v beskydských lesích vidět více velkých šelem, které k nám migrují převážně ze Slovenska. Proto letos na jaře vyzvali své slovenské kolegy ke spolupráci v jejich ochraně. Odpovědi ze slovenské strany je ale neuspokojují. Ve slovenských horách totiž podle nich žije velkých šelem dostatek.

S tím ale v Beskydech nesouhlasí. Především členům Českého svazu ochrany přírody (ČSOP) Valašské Meziříčí se zdá, že u nás chráněný vlk se kvůli nedostatečně regulovanému lovu na Slovensku dostane přes hranici jen stěží. „Vlci jsou to nejkrásnější, co v přírodě máme. Slováci ale neregulovaným lovem smečky vlků zdecimovali," je přesvědčen jednatel ČSOP ve Valašském Meziříčí Milan Orálek.

Argumentuje také tím, že oproti předcházejícím rokům letos ochránci přírody zaregistrovali pouze jedinou stopu vlka. Vzácná šelma by ale v oblasti Beskyd a dalších valašských kopců měla být v hojnějším počtu.

Podle profesionálních ochránců z chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy není problém jenom v lovu, ale také ve znepokojivém stavebním ruchu na slovenské straně Javorníků a Beskyd. „U nás jsou zákony už nyní mnohem přísnější a uzávěra v Beskydech platí. Na rozdíl od Slovenska, kde je v příhraniční oblasti realizována řada staveb," vyjádřil se František Jaskula z CHKO Beskydy 
v Rožnově pod Radhoštěm.

Moravští ochránci chtějí dále svým slovenským kolegům navrhnout taková pravidla, aby byla uspokojena lovecká veřejnost, ale také přirozený stav populace těchto půsovitých šelem. „Dnes je stále možné lovit vlky na většině území Slovenska ve stanoveném zimním období bez omezení. Což bychom chtěli změnit," pověděl Valašskému deníku Jaskula.

Důležité je podle něj zpřísnit nejenom podmínky v oblastech, kde zvířata žijí, ale 
chránit koridory, jimiž putují. „Problém Slovenska vidíme především ve výstavbě dálnic. Například Malou Fatru takto odřízli od zbývajících částí slovenských hor," vysvětlil Jaskula.

Slovenská strana se ale slovy ministra zemědělství a rozvoje venkova Ľubomíra Jahnátka proti tvrzení některých valašských ochránců přírody ohradila. „Problematika mě zajímá. Nemohu však souhlasit s tvrzením, že je 
u nás skutečné docenění 
ochrany velkých šelem na nízké úrovni," reagoval ministr 
v dopise adresovaném ČSOP Valašské Meziříčí.

Současně ministr Jahnátek potvrdil, že Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR vynakládá nemalé úsilí pro zavedení metod sledování 
a zpracování potřebných dokumentů ve vztahu k vlkovi a zavedení nových poznatků do praktického života.Stejného názoru je rovněž ředitel Správy CHKO Kysuce Ján Korňan.

„Je třeba si uvědomit, že vlk na Slovensku je lovná zvěř. Avšak v chráněné oblasti Kysuce, která hraničí s Českou republikou, je lov vlka celoročně zapovězen. Snažíme se 
o to, aby Kysuce a Beskydy byly oblastí, kde bude chtít toto zvíře žít a mohlo volně migrovat," vysvětlil Valašskému deníku Korňan.

Šelmy u sousedů

Vlci byli v českých zemích vystříleni koncem 19. století. Vracet se začali až v posledních letech. ČR má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci.Vlk je permanentně zaznamenán na 42 procentech území Slovenska. Tamní vlci migrují mezi Českem, Polskem a Slovenskem v oblasti Kysuc a Oravy.V Německu žije 25 vlčích smeček a několik vlků samotářů, většina z nich v oblasti Lužice ve spolkových zemích Sasko a Braniborsko. Loni se v této oblasti narodilo 45 vlčat. Šelmy se ale rozšířily i do dalších částí Německa, zprávy o jejich výskytu přicházejí i z Bavorska nebo
z Dolního Saska.

Zdroj: SOP SR, ČTK

Autor: Dušan Póč