Smutný pohled do lesů. Jejich úklid stojí miliony

Houbaři si v posledních týdnech užívají žně. Sice nejsou k dispozici čísla, kolik hub si letos z lesa odnesli, ale zřejmě se to nebude příliš lišit od loňské sezony, kdy na každého Čecha připadlo téměř osm kilogramů hub. Jejich sběru se věnuje 76 procent českých domácností, vedení státní firmy Lesy ČR ovšem upozorňuje, že někteří z nich si les pletou se skládkou.

Zatímco si lidé z lesa odnášejí plné košíky hub, na místě zanechávají plastové lahve, obaly od jídla nebo rovnou pytle s komunálním odpadem a použité toaletní potřeby. Problém je v tom, že i takto odhozený odpad se může v budoucnu stát základem černé skládky. Jejich likvidace pak stojí lesníky miliony korun. „Pohled na znečištěné lesní plochy je opravdu smutný. Je neuvěřitelné, jak stále poměrně velkému množství lidí je stav našich lesů a přírody lhostejný," uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.

Počet skládek neklesá

Jen v letech 2011 až 2013 jich lesníci objevili 2210, a když sečetli jejich plochu, zabíraly celkem 35 hektarů. Jen pro srovnání, je to velikost asi tří průměrných farem v Evropské unii. Počet evidovaných skládek ale v českých lesích neklesá. Loni jich lesníci napočítali více než v roce 2012. „Optimističtí tak rozhodně nejsme. Zkušenosti ukazují, že stav v jednotlivých letech kolísá, jednou je skládek více, podruhé méně. Přestože Lesy ČR na problematiku veřejnost průběžně upozorňují, výrazné zlepšení stavu zatím nenastalo," doplnil Szórád.

Likvidace odpadků, které lidé v lesích zanechávají, není zadarmo. V roce 2011 jejich úklid přišel lesníky na dva 
a půl milionu korun, předloni ještě o sto tisíc korun víc. 
V roce 2013 pak zaplatili 1,8 milionu korun.

Vysoké pokuty

Černé skládky jsou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jedním z nejpřísněji trestaných deliktů, přičemž pokuty mohou dosahovat až statisíce korun, ve velmi vážných případech i milionu korun. „V roce 2013 bylo zjištěno a vedeno 96 správních řízení za takové delikty, což představuje zhruba deset procent veškerých správních řízení v oblasti odpadového hospodářství," přiblížil vedoucí odboru odpadového hospodářství ČIŽP Lukáš Kůs.

V porovnání s ostatními pokutami se opravdu jedná 
o jinou ligu. „Uložená částka za tyto delikty představuje více než 50 procent z pokut celkově uložených v oblasti nakládání s odpady, tedy více než 50 milionů korun jen za rok 2013," doplnil Kůs.

Žádné jedy

Při pátrání po původcích černých skládek začali lesníci spolupracovat s obcemi 
a magistráty a pochvalují si, že procento zjištěných původců mírně narůstá. „Mírně pozitivně můžeme hodnotit snad jen skutečnost, že se na skládkách neobjevoval nebezpečný odpad, v naprosté většině šlo 
o odpad směsný – komunální," upřesnil šéf Lesů ČR Szórád. Za poslední tři roky lesníci vytřídili 288 tun odpadků.

Uklízet do lesů ovšem nevyrážejí jenom lesníci. Už 22 let sbírají odpadky nejen v lesích tisíce dobrovolníků 
v rámci kampaně Ukliďme svět!, který v České republice koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP). „Po letošním jarním kole, jež bylo uzavřeno s bilancí 14 500 zúčastněných a 135 tun sebraného odpadu, se v současné době rozbíhá i kolo podzimní," dodala Iva Peklová z ČSOP.

Ekolog a zakladatel iniciativy ZmapujTo.cz Miroslav Kubásek řekl regionálnímu Deníku: Obce se často vymlouvají, jindy černé skládky kvůli vztahům trpí

Praha – Je tomu už dva a půl roku, kdy Miroslav Kubásek založil iniciativu ZmapujTo.cz, která si vzala za cíl zmapovat černé skládky v České republice. Za tu dobu lidé nahlásili přes dva a půl tisíce takových míst.

Jak velký problém představují černé skládky u nás?

Podle legislativy jde o jakékoliv uložení odpadu na místo, které k tomu není určeno. Takže i petka, kterou hodíte do trávy, je podle litery zákona černá skládka. Potíž je v tom, že podle zákona za černou skládku může ten, kdo ji vytvořil. Skoro ve všech případech je to ale neznámá osoba. Potom záleží na úředníkovi, kterému se to dostane na stůl, jestli má zájem s tím něco dělat. Jak se k tomu postaví, jestli mu přiděláváme problémy. Časté jsou i výmluvy, že nejsou finance. Také záleží na tom, kde se černá skládka nachází, jestli je to pozemek obce, nebo soukromý pozemek. V takovém případě se obec zpravidla tváří, že nemůže za peníze poplatníků uklízet soukromý majetek, a většinou to na téhle úrovni skončí. Potíž je také v tom, že vlastník je často nekontaktovatelný.

Jestliže některé z obcí ohlásíte černou skládku, s jakými reakcemi se setkáváte? Mají zájem se o to postarat, nebo to vyznívá do ztracena?

Je to půl na půl. Hlavně 
v menších obcích fungují takové vztahy, že třeba starosta skládku trpí. Problém také je, že obce by měly mít ze zákona e-mail, ale v řadě obcí je 
v nějakém předpotopním formátu, takže je otázka, jestli vůbec funguje. Ve větších obcích se zase setkáváme s tím, že mají kontaktní e-mail, ale vyžadují elektronický podpis, takže naše upozornění se vrací s tím, že zpráva není elektronicky podepsaná. Nevím tedy, k čemu to mají. Normální člověk elektronický podpis nepoužívá.

Jsou období v roce, kdy odpadků na nepatřičných místech přibývá?

Objevují se průběžně. Spíš záleží na tom, kdy se to nálezce rozhodne nahlásit. Třeba teď nám jeden člověk nahlásil během jednoho dne pět černých skládek.

Vaše iniciativa už funguje dva a půl roku. Kolik už jste zaregistrovali oznámení?

Lidé už nyní mohou hlásit další problémy, se kterými se ve svém okolí setkají, třeba rozbité lavičky nebo silnice. Ale za tu dobu nám bylo nahlášeno asi dva a půl tisíce černých skládek.

Na jakých místech se nejčastěji objevují?

Jsou tam, kde končí nějaká cesta, někde za obcí a nejlépe, když je to obecní pozemek nebo pozemek sousední obce. Když někdo vytvoří malou skládku a zavčas se odklidí, zabrání to jejímu rozšiřování.

Co na černých skládkách nejčastěji končí?

Buď komunální, nebo stavební odpad. Sice se říká, že ve sběrném dvoře nám všechno vezmou, ale podle mých zkušeností je stavební odpad zpoplatněný. Přeci jenom to něco váží, a když se člověk rozmýšlí dát za jeho uložení tisícovku, nebo to někde vysypat, spočítá si, že se mu vyplatí druhá možnost. To je důvod, proč stavební odpad lidé do dvora nedávají. Přitom se v něm mohou vyskytovat nebezpečné věci, jako je třeba azbest.

Představují tedy riziko pro životní prostředí.

Z více pohledů. Mohou například kontaminovat spodní vodu. Třeba v Brně máme skládku na pozemku bývalého zemědělského družstva a dnes je to pozemek nikoho. Vedle jsou nějaké autodílny, a aby ušetřily, tak odpad vyvážejí na tento pozemek. Když prší, tak to může ohrozit spodní vody, a i když to tak nevypadá, je tu riziko požárů. Když je taková černá skládka v lese, je tam nebezpečí pro zvěř, ale i pro člověka.

Autor: Vilém Janouš

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info