Stát nemá křížit cestu soukromníkům

Přesně za týden, 13. prosince, má Evropská komise rozhodnout klíčový problém českého lesnictví: Zadává státní podnik Lesy ČR své zakázky transparentně, nebo udělal osudovou chybu, když se přitom neřídil příslušným zákonem? Podle důvěryhodných informací HN čeká na vyjádření Bruselu už netrpělivě antimonopolní úřad, jenž se jím bude řídit. Buď tedy potvrdí dosavadní stav, nebo naopak zruší všechny dosavadní zakázky za desítky miliard korun. Informace naznačují, že Brusel je vůči Česku skutečně kritický a zvažuje rozhodnutí v neprospěch státních Lesů.

Stěžejní bude rozhodnutí Bruselu i pro největší tuzemskou soukromou lesnickou firmu CE Wood. Ta totiž poslední tendr Lesů kvůli výhradám k jeho průhlednosti bojkotovala. "Bylo to riziko, ale jsem přesvědčen, že máme pravdu," tvrdí ředitel a šéf představenstva podniku Ivan Doubrava.

HN: Proč jste přesvědčen o tom, že ve sporu se státem zvítězíte?

Už probíhají dvě rozhodující akce. V první řadě šetření Evropské komise s Českou republikou kvůli tomu, že Lesy ČR ve výběrových řízeních nepostupují podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle mých informací odborníci komise uzavřeli šetření zjištěním, že Lesy ČR jednoznačně porušily zákon. Česku hrozí ostuda a velké riziko, že bude muset hradit škody. Kromě toho se zakázkami také na základě našeho podání začal zabývat antimonopolní úřad a zahájil s Lesy správní řízení. Věřím, že se potvrdí, co tvrdíme dva roky: Lesy ČR jsou v oboru dominantní, a proto musí zadávat zakázky přesně dle příslušného zákona.

Státní úředníci lžou v neprospěch firem

HN: Jenže v jednom z dřívějších rozhodnutí antimonopolní úřad uvedl, že se Lesy zákonem o veřejných zakázkách řídit nemusí...

Antimonopolní úřad v této věci vydal několik zásadně rozporných vyjádření. Jeho poslední rozhodnutí z března ale bylo podloženo lživými a nepravdivými podklady od Lesů ČR.

HN: To jsou silná slova...

Stojím si za nimi. Lesy totiž předložily antimonopolnímu úřadu podklady, které tvrdí, že na základě letošních výběrových řízení nejsou veřejnými zadavateli. Na základě těchto řízení totiž prý budou také prodávat dřevo vybranému smluvnímu partnerovi, a proto prý nikdy nebudou plátci, ale vždy příjemci finančních prostředků. To je ale zásadní lež.

HN: Jak to dokážete?

Výběrová řízení vyčlenila prodej dřeva zvlášť, takže Lesy zůstávají čistými plátci za zakázky a při jejich zadávání tedy musí dodržovat příslušný zákon. Kdyby to úřadu přiznaly, nemohly by Lesy přidělovat zakázky neprůhledně a celá kauza by nevznikla.Jenže ještě víc mě trápí další nesmysly a polopravdy, které se okolo lesnictví už více než dva roky vytrvale objevují, a to podle hesla stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

HN: Kdo podle vás nemluví pravdu a proč?

Například bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas a současný šéf státních Lesů Vladimír Blahuta. Tvrdí, že státní hospodaření v lesích má výrazně lepší výsledky než soukromé. Vytvářejí tím obraz jakýchsi zločinných podnikatelů a ubohého státního podniku, který firmy chtějí obírat o peníze.

HN: Ale vaše firma i ostatní lesnické společnosti přece měly ze státních zakázek u Lesů velmi slušné zisky...

Nikdy to žádné závratné zisky nebyly. V posledních deseti letech rozhodně žádná významná lesnická firma nedosáhla vyšší průměrné rentability než deset procent. To je číslo, které je z hlediska například investorského pohledu nedostatečné a takováto firma by byla pro finanční investory nepřijatelná. Některé roky jsme hospodařili se ziskem vyšším, ale jiné roky jsme byli ztrátoví. Zato státní Lesy byly celou dobu v zisku.

HN: I zisk Lesů ale mohl být podle odborníků dříve vyšší a kromě toho v posledních letech ještě klesal...

To zavinilo především podnikatelské zadání od vlády a také nedostatečné podnikatelské úsilí samotných Lesů.

HN: Co myslíte podnikatelským zadáním vlády?

Státním Lesům nebylo v minulosti uloženo dosahovat co nejvyššího zisku, ale především stabilizovat celý lesnický obor, umožnit jeho transformaci a vznik trhu se zpracováním dříví. Samozřejmě za podmínky seriózní správy státního lesního majetku a dosažení kladného hospodaření.Díky tomu u nás vznikl nejrozvinutější lesnický trh v nových členských zemích unie. Ukažte mi obor, kde jsme tak daleko! A to vše v klidných ekonomických podmínkách, bez krachů, bez vstupu státu, sociální nejistoty a dotačních programů. Jen naše firma musela při své transformaci propustit pro nadbytečnost zhruba deset tisíc pracovníků. To představuje miliardovou hodnotu nákladů na transformaci trhu. Stát ji nenesl, na rozdíl od jiných oborů.

Soukromé podniky jsou výrazně efektivnější

HN: Vraťme se ke sporu o to, zda je v lesnictví efektivnější státní hospodaření, nebo soukromé. Máte argumenty pro obhajobu své cesty?

Především ani Palas nebo Blahuta svá tvrzení ničím nedokládali. Vyzvali jsme je mnohokrát ke skutečnému prozkoumání ekonomiky Lesů a soukromých firem, ale oni se zmohli jen na emotivní výroky o tom, že soukromníci mají "chléb se sádlem a škvarky, zatímco stát suchý krajíc".

HN: Ptám se na vaše konkrétní argumenty...

Vyvracíme například názor, že vzorem Česku mohou být Bavorské státní lesy. Ty třeba loni ze svých příjmů 251 miliónů eur vykázaly dotaci ve výši 98 miliónů. Takže dotace kryjí skoro čtyřicet procent jejich příjmů. To samozřejmě není představitelné nejen pro soukromé firmy, ale ani pro české státní Lesy. Když dotace odečteme, jsou Bavorské lesy hluboce ztrátová firma, a to v podstatě každý rok. Lesy ČR jsou naopak každý rok ziskové.

HN: Zpochybňujete i úspěšnost Rakouských spolkových lesů?

Jejich zisk na hektar představuje třicet euro, u českého státního podniku jen jedenáct. Ale z vlastní lesní činnosti jsou Rakušané ztrátoví. Jejich zisk tvoří ostatní příjmy, především myslivost, turistika, pronájem cest, logistika obchodu. V těchto oblastech Lesy ČR naprosto zaostávají. Logicky z toho vyplývá, že státní Lesy by se neměly soustřeďovat na lesnické práce, které zvládnou lépe soukromé firmy, ale zaměřit se na ty ostatní činnosti.Odstrašujícím příkladem jsou Polské státní lesy. Ty hospodaří podle vysněného scénáře pánů Blahuty a Palase, tedy snaží se zajišťovat si co nejvíc lesnických prací samy a nepouštět zakázky soukromým firmám. A výsledek? Polská firma s tržbami vyššími než jedna miliarda eur dosahuje po očištění o dotace zcela zanedbatelného zisku pěti miliónů. Tržby má tedy asi pětapůlkrát vyšší než Lesy ČR, ale zisk třikrát nižší.

HN: Říkáte tím, že hospodaření Lesů ČR není tak špatné...

V žádném případě, Lesy mohly i v minulosti dosahovat lepších výsledků. Ale teď se jejich efektivita zhoršuje tím, jak se snaží přebírat od soukromých firem jejich prostor a oklešťovat tak model outsourcingu. Následkem je obludný růst nákladů a ztráta produktivity celého trhu.

Státní Lesy letos hospodaří ještě hůř než dříve

HN: Vážně chcete tvrdit, že současné hospodaření Lesů je horší než hospodaření předchozího vedení do roku 2003? Vždyť zveřejněný zisk za letošní tři čtvrtletí dosáhl 1,1 miliardy korun, což je rekord...

Je to jen další gigantická manipulace s čísly. Lesy například zásadně omezily výdaje na pěstební činnost, údržbu hmotného majetku, zdražily nájemné za honitby, zvýšily výnosy z finančního majetku. Vybírají si nyní jednoduché a levné zásahy s dobrou produkcí tržeb, náročné věci odkládají. Díky tomu si půjčují z budoucnosti a všichni to budeme muset zaplatit. Přitom zneužily a dále zneužívají svého dominantního postavení a vnutily svým partnerům nepřiměřené obchodní podmínky. Partneři jsou ve ztrátě a Lesy se chlubí.

HN: V souhrnu tedy tvrdíte, že státním Lesům by se vyplatily zakázky soukromým firmám. Ale to přece Palas zarazit nechtěl. Tvrdil, že chce jen smlouvy narovnat tak, aby na nich stát víc vydělával. To by se dalo pochopit...

Jistě, ale bohužel starostí Ministerstva zemědělství bylo něco jiného, než tvrdilo.

HN: Co máte na mysli?

Přerozdělit státní zakázky v lese svým přátelům, společnostem v čele s exponenty bývalé státní bezpečnosti. Zajistit korupční prostředí pro své věrné zaměstnance v Lesích ČR, získat vliv na trh a rozdělování kvót zpracovatelům v neprospěch státu.

HN: To jsou odvážná tvrzení...

Jistě. Ale podívejte se například na právní servis Lesů. Klíčovým externím právním poradcem je Petr Hocek. Kdo to je? Bývalý vysoký důstojník StB na úrovni přibližně odpovídající krajskému náčelníkovi. Na další právní zástupce současné a minulé se vztahují velmi podobné charakteristiky.U smluvních partnerů je to obdobné. Kdo jsou hlavní vítězové pochybných výběrových řízení Lesů? Lesy Hluboká a Lesy Beskydy. Hluboká je spojována s Vojtěchem Slówikem, dříve poradcem Palase, ale především důstojníkem StB. Lesy Beskydy zase patří mnohonásobně evidovanému spolupracovníku StB Jaroslavu Jurkovi. Správním ředitelem Lesů je bývalý vysoký armádní důstojník komunistického režimu generál Vladimír Sova. Nyní je to odborník na lesnictví a privatizaci takzvaného zbytného majetku Lesů.

HN: Jak chcete prokázat korupci?

Za celé dva roky nám nikdo nedokázal odpovědět na jednu jedinou otázku: Proč nepostupují Lesy ČR podle zákona o zadávání veřejných zakázek? Odpověď vedení podniku, který spravuje největší majetek tohoto státu - "myslíme si, že nám to zákon neukládá, tak nemusíme" - je přece mimořádně komická. Tady je ten kořen korupce, k jejímu prokázání máme jiné složky než rozhovor pro noviny.

HN: Zpět k lesnické politice. Jak by měla vypadat podle vás?

Stát může na lesním majetku - Lesy ČR jej spravují v hodnotě šedesáti miliard korun - skutečně zásadním způsobem profitovat. My přitom jednoznačně prosazujeme silný outsourcing lesnických činností, počínaje pěstebními zásahy, přes těžbu, manipulaci, obchod a zpracování. Samozřejmě výběr partnerů musí být naprosto transparentní, podle zákona, přezkoumatelný. Partneři musí poskytovat odborné garance, garance majetkové, musí to být firmy, které dodržují všechny naše zákony. Za těchto podmínek může stát každoročně bez rizika získat až několik miliard korun. Přitom stav lesů se bude nadále zlepšovat.

HN: Mluvíte o nájmu státního lesa?

Můžeme tomu říkat nájem, ale stejně tak to může být i prodej práva hospodaření v lese, či jiný model. Ale klíčové je rozdělení funkcí. Stát a jeho instituce definují zakázku, vybírají partnera a kontrolují její plnění. Partneři podnikají, přijímají podnikatelská rizika. Jakékoliv křížení těchto funkcí skončí špatně, tak jak skončilo doposud. Samozřejmě, že se stát může rozhodnout ponechat lesy státním úředníkům napospas a realizovat model podle Palase a spol. Ale musí si být vědom, že bude velmi brzy nutné takovéto lesy dotovat a nikdy nebudou žádným významným zdrojem příjmů státního rozpočtu.