Stát neví, jak zaplatí za ochranu přírody
13.06.2005 | Hospodářské noviny
Olomouc má nemalou část svých lesů v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v několika přírodních rezervacích. Kácet v nich však nemůže, nedovolí to státní ochranáři, kteří chtějí ponechat lesy v chráněných územích přirozenému vývoji. Pro tyto případy, kdy jsou majitelé kvůli ochraně přírody omezeni v možnostech, jak nakládat s majetkem, přiznal parlament vlastníkům lesů či rybníků odškodné. Letos o něj mohou majitelé požádat poprvé. Poslanci však neuvolnili na vyplácení náhrad peníze.
"To je samozřejmě špatně," říká místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí František Pelc (US-DEU). Právě on, bývalý ředitel Správy Chráněných krajinných oblastí, přišel před dvěma lety s návrhem, aby stát soukromé vlastníky v chráněných územích odškodňoval.
Žádosti za 150 miliónů
Na Ministerstvu životního prostředí letos požádalo o kompenzaci pětadvacet majitelů. Jsou mezi nimi zástupci šlechtických rodů, soukromí zemědělci, rybáři i obce. Celkem požadují zhruba 150 miliónů korun. A ministerstvo hledá způsob, kde na odškodnění vzít. "Jednáme například s Ministerstvem financí," uvedl Petr Pařízek z Ministerstva životního prostředí, který má tuto záležitost na starosti.Poslanec Pelc je přesvědčen, že peníze se určitě najdou v nějakém státním programu nebo fondu. Ministerstvo životního prostředí navíc nyní posuzuje, zda jsou všechny požadavky o kompenzace oprávněné.
"Nepočítám, že dostaneme celou částku," připouští ředitel Správy lesů města Olomouce Roman Šimek. Správa svou újmu vyčíslila na téměř 60 miliónů korun. "Je to tržní hodnota porostů, kde nesmíme těžit," říká Šimek, podle něhož se vycházelo ze znaleckého posudku městských lesů. Tento postup zvolila správa proto, že ministerstvo ještě nedokončilo vyhlášku, která určí, jak náhradu vypočítávat.
Možná rozhodne soud
Ministerstvo nevylučuje, že některým vlastníkům úřady odškodné nepřiznají, anebo jim bude kompenzace připadat nízká. Případný spor pak může skončit až u soudu."Všechny přiznané náhrady se musí uhradit v prokázané výši, buď potvrzené pravomocným rozhodnutím ve správním řízení, nebo soudem," uvedl Petr Pařízek z ministerstva. Podle poslance Františka Pelce je potřeba, aby napřesrok už byly peníze ze státního rozpočtu na náhradu škod uvolněny. "Částku budeme muset upřesnit po diskusích s Ministerstvem životního prostředí," řekl Pelc.
Ředitel správy olomouckých lesů Roman Šimek soudí, že současný systém státních kompenzací není dobrý. Podle něj by měl fungovat obráceně. "Měl by to být systém pobídek. Pracovník ochrany přírody přijde za vlastníkem a řekne mu: Když toto vzácné stanoviště zachováš, dáme ti tolik a tolik. I pro stát by to pak bylo určitě levnější," domnívá se Šimek.
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



