ŠumavaPro žádá Chalupu, aby nedovolil kácet v 1. zónách parku

Nepřipustit těžbu dřeva v bezzásahových zónách Národního parku Šumava a zajistit ochranu vzácných druhů fauny a flory žádá ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) nově vzniklá platforma ŠumavaPro. Založilo ji 45 občanských sdružení, odborníci a osobnosti v reakci na připravované kroky ředitele parku Jana Stráského proti kůrovci, řekli dnes novinářům v Prachaticích zakladatelé sdružení a zároveň signatáři Výzvy k záchraně Národního parku Šumava. Chalupa dnes v Ostravě řekl, že se svým vyjádřením počká až na výsledky oponentního posudku, který si nechal zpracovat.

Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody, píšou signatáři ve výzvě. Chalupu proto vyzvali, aby nepřipustil porušování českých zákonů a mezinárodních dohod. "Zajistěte ochranu nedotčené přírody, nepřipusťte těžbu na stávajícím území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30 procent ploch parku," uvádějí. Žádají ho též, aby zabránil převodům pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině. Měl by se také zasadit o obnovení vědecké sekce rady parku, kterou Stráský po svém nástupu zrušil.

Stráský žádá na ministerstvu životního prostředí vyhlášení kalamitního stavu, aby mohl proti kůrovci zasáhnout i v dosud bezzásahových zónách parku. Ministerstvo by mělo rozhodnout tento týden. Má se kácet v okolí Prášil, Srní, Modravy, Borových Lad, Českých Žlebů a Stožce. Navrhuje zasáhnout proti kůrovci především v prvních zónách typu enkláv uprostřed druhých zásahových zón. Pokácené stromy by podle návrhu Stráského měly zůstat na místě, kde budou zbaveny kůry. K zásahu proti kůrovci na zbývajících vybraných územích Stráský doporučuje strojní odkorňování a vysoce účinnou chemickou asanaci.

Vědci se obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill. Naopak tvrdý zásah proti kůrovci má podporu ze strany představitelů obcí v národním parku. Jejich stanovisko podpořila jménem Pavla Hájka i Kancelář prezidenta republiky. Šumava podle něj nemá sloužit jako laboratoř pro sociálně inženýrské ekologické experimenty. Na stranu Stráského se postavilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Podle vědců za požadavky těžby dřeva stojí dřevařská lobby.

Loni bylo v lesích parku vytěženo rekordních 347.000 metrů krychlových napadeného dřeva. Kůrovec podle části odborníků v jihočeské části parku gradoval. Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních, bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji a mezi oběma územími primárně proti kůrovcovi zasahovat.

Ministr Chalupa dnes řekl, že má zhruba představu, jaké by řešení mělo být, ale nerozhodne bez oponentního posudku, jehož zpracování zadal. "Mám zhruba představu, kde kácet, kde ne, to podtrhuji, kde ne, ale na druhou stranu chci vyčkat na ten posudek, který nám má říct, jakým způsobem konkrétně postupovat," řekl Chalupa. Situace na Šumavě podle něj není dobrá a řeší se pozdě. "Tyhle otázky jsme si měli dávat loni, předloni, a ne na poslední chvíli, protože je otázkou několika dnů či týdnů, kdy kůrovec znovu začne pracovat. Neznamená to, že musíme zasahovat úplně všude, ale musíme hledat takové řešení, aby se stav na Šumavě, a ten stav není dobrý, nadále nerozhoršoval," řekl ministr.