Šumavu ničí po kůrovci další škůdce - píďalka
25.07.2006 | Lidové noviny
Housenky píďalky podzimní se letos na Šumavě rozmnožily takovým způsobem, že na mnoha místech doslova zlikvidovaly především porosty borůvek. Na Správu Národního parku Šumava už od začátku léta volají desítky vyděšených návštěvníků, zda borůvkám nehrozí podobná katastrofa jako stromům, masivně napadeným lýkožroutem. „Ptají se nás dokonce profesionální lesníci, třeba z městských lesů v Kašperských Horách, co se to letos s borůvkami vlastně děje,“ říká Zdeňka Křenová ze Správy Národního parku Šumava. Celý problém má přitom podle ní na svědomí malý motýlek, který před zakuklením - ve stadiu housenky - s oblibou okusuje především listy na borůvčí.
Píďalka však za normálních okolností nedokáže způsobit v lesích příliš velké škody. „Letos se ale nezvykle přemnožila, takže na některých místech Šumavy je její výskyt právě v borůvčí opravdu znát,“ říká Křenová.
Tam, kde se píďalka podzimní objevila ve větší míře, i běžný „laický“ návštěvník lesa snadno rozpozná okousané stonky i listy rostlinek borůvek, na nichž většinou chybí plody.
„Lidé mají strach, zda se neblíží nějaká ekologická katastrofa. Podle odborníků se ale nejedná o nic mimořádného,“ tvrdí Zdeňka Křenová. V určitých letech se údajně píďalka podzimní najednou přemnoží, aniž má tento jev nějakou známou a objektivní příčinu. „Přemnožení nastává v určitých cyklech třeba po deseti letech,“ říká Křenová.
Přemnožení má většinou jen lokální charakter
Píďalka podzimní má podle ní v běžném českém lese naštěstí hned celou řadu přirozených nepřátel, mezi které patří zejména někteří lesní ptáci.
„Největšími nepřáteli píďalek jsou především některé druhy tetřevovitých ptáků, jako tetřívek, jeřábek nebo tetřev hlušec,“ říká. V určitých letech ale ani tito ptáci nedokážou dostatečně přemnožení těchto housenek zabránit.
Sběrači borůvek pak mají často obavy, zda jejich oblíbené lesní plody nenapadla nějaká neznámá choroba, případně zda porosty borůvčí nepodléhají znečištění životního prostředí nebo jiným civilizačním vlivům.
Náruživí borůvkáři si ale mohou oddechnout. Přemnožení píďalek má podle odborníků většinou výrazně lokální charakter.
Pokud tedy letos píďalky zaútočily právě na Šumavu, v jiných částech České republiky motýlek ani zdaleka takové škody nenadělal. „Ani na Šumavě se nejedná o celoplošné ohrožení borůvek. Jde jen o některé lokality,“ vysvětluje Zdeňka Křenová.
Podle strážce šumavského parku Jana Konvičky píďalky letos masivně napadly borůvčí třeba v okolí Filipovy huti. „Tady je možné v posledních třech letech pozorovat dokonce jejich každoroční nárůst,“ říká Konvička.
Marek Kerles, Lidové Noviny
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



