Tatry se budou vzpamatovávat sto let

Až sto let podle expertů potrvá, než budou Vysoké Tatry znovu v takovém stavu, jak je znali návštěvníci před zkázonosným pátkem, kdy se přes velehory přehnala větrná smršť. Jen odstraňování přímých škod potrvá podle nynějších odhadů dva roky až pět let a vysazení nových lesních porostů místo polomů pak dalších dvacet let. Slovenský prezident Ivan Gašparovič požádal v pondělí ministra obrany Juraje Lišku o "totální nasazení armády" při odstraňování škod ve Vysokých Tatrách.

Pomoci mají také nezaměstnaní

"Půjde časově i počtem o neomezenou pomoc. Vojáci zůstanou v Tatrách, dokud to situace bude vyžadovat," řekl Liška po rozhovoru s prezidentem. Gašparovič označil situaci za ekologickou katastrofu: holiny místo rozsáhlých lesů budou mít důsledky pro podnebí v celé střední Evropě. Vysokým Tatrám mají pomoci také nezaměstnaní. V Popradu je už připraveno tisíc nezaměstnaných, další mají být přesunuti z jiných okresů. Ministerstvo práce a sociálních věcí jim bude za tuto práci vyplácet tzv. aktivační poplatek.

Slovensko požádalo o pomoc při odstraňování škod Evropskou unii, podobně jako to udělala ČR po katastrofálních záplavách v roce 2002. Peníze by měly přijít ze strukturálních fondů. Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan včera v Bruselu požádal EU už o pomoc. Předběžná reakce byla podle Kukana vstřícná; bruselští činitelé uvedli, že v případě potřeby bude možné využít tzv. unijní fond solidarity. Výše pomoci bude záviset na vyčíslení rozsahu škod. To je ale teprve úkol příštích dnů. Ministr životního prostředí László Miklos označil situaci za největší ekologickou katastrofu za poslední století.

"Když si představíme, že v těchto místech nebude minimálně 70 let takový les, o jaký jsme v pátek přišli, je to strašná představa," uvedl. Upozornil, že kalamita zvýší povrchový odtok vody především na jaře, kdy bude tát sníh a zvýší se riziko povodní. "Hrozí také přemnožení škůdců, především lýkožrouta, který v kalamitním lese přezimuje," dodal.

Podle ochranářského uskupení VLK není ale zničení Tatranského národního parku ekologickou katastrofou. "Příroda se jen vypořádala s nepřirozeným lesem, který vytvořil člověk," soudí šéf této organizace Juraj Lukáč. Podle něj by lesníci měli nechat volnou ruku přírodě a neměli by odstraňovat všechny vyvrácené stromy. Od Podbanského až po Ždiar se táhne nyní šedesát kilometrů dlouhý a deset kilometrů široký bezlesý pás. Ještě v pátek tu stál hustý, zdravý jehličnatý les. Lidé z tatranských obcí jsou z následků smršti stále v šoku: narážejí na stopy zkázy na každém kroku. Z vesnic lze přes plošné polomy dohlédnout až do Popradu.

"Když se podívám kolem, je mi z toho do pláče. V obci vichr vzal tři střechy, dva dny jsme byli bez elektřiny. V pondělí jsme se poprvé od pátku dostali do Smokovců," řekla Právu Mária Šifrová z obce Nová Lesná. Jeden z obyvatel Tatranských Matliarů dodal: "Kamarád měl chatu uprostřed lesa. Teď je kolem volné prostranství, široko daleko žádný strom. Je to děs." U Podbanského se v pátek ztratil forman se dvěma koňmi. Ukryl se do blízké opuštěné budovy, kde ho záchranáři z Letecké záchranné služby našli až v neděli. "Odmítl jít s námi, protože nechtěl opustit své koně, které má velmi rád," řekl mluvčí letecké záchranné služby Pavol Svetoň.

Turistická sezóna je silně ohrožena

Majitelé hotelů vidí zatím nadcházející zimní turistickou sezónu dost černě. Vítr poškodil hotely, zničil některé lanovky a lyžařské vleky. "Pod hromadou stromů zmizelo několik oblíbených lyžařských svahů. Tam, kde se mělo za několik dní lyžovat, leží stovky popadaných stromů," líčí situaci Ján Gavalier ze společnosti provozující vleky ve Vysokých Tatrách. Špatná situace je například na svazích Jakubkova louka a Jamy, naopak svahy na Štrbském Plese by měly být v provozu už příští týden.

V oblasti Vysokých, Západních, Nízkých Tater a Velké a Malé Fatry úřady navíc vyhlásily zvýšené lavinové nebezpečí. "Středně veliké laviny mohou vzniknout už při malém narušení, a to zejména na svazích se sklonem nad 35 stupňů," uvedl záchranář z Jasné Ján Peťo. Mohly by ojediněle zasáhnout i údolní turistické trasy. Ve slovenských horách totiž za uplynulých 24 hodin napadlo patnáct až čtyřicet centimetrů nového sněhu. "V oblasti Tater je dokonce až šedesát centimetrů," dodal Peťo. Na hřebenech hor stále silně sněží.

Dobrovolníci, kteří chtějí pomoci Tatrám finančně nebo osobně, se mohou hlásit na mobil krizového štábu 00421905256950.