Tendry pro Lesy ČR: Tentokrát palec nahoru

Jestliže je v poslední době možné za něco pochválit (ano, opravdu pochválit) státní podnik Lesy České republiky (LČR), pak jsou to zatím zveřejněné základní podmínky pro výběrová řízení na lesnické práce na období od roku 2011.

Je samozřejmě otázkou, jak budou vypadat jednotlivé přílohy k jednotlivým smlouvám s jednotlivými vítězi jednotlivých tendrů, rámec pro první kolo výběrových řízení je ale jedním slovem optimální.

To vůbec nejpodstatnější je stoprocentní podíl zakázek na lokalitě „P”, který zcela jednoznačně otevírá širší prostor pro komerční podnikatelské subjekty a minimalizuje tak roli státu v obchodu s dřevem. Což je přesně to, co se mělo stát. Dřívější ambice LČR obchodovat nejprve 30 procent, pak 50 procent a nakonec až 100 procent v LČR vytěženého dřeva zaváněla až zestátněním a samozřejmě vytvářela monopol LČR v této oblasti s negativním dopadem na skutečné podnikatele.

Důležitý je v podmínkách budoucích tendrů také časový a prostorový soulad mezi lesním hospodářským plánem, lesním hospodářským celkem a dobou, po kterou mají trvat jednotlivé zakázky. To má nejen normální selskou (lesnickou) logiku, ale zabraňuje to situaci, kdy se v jednom roce soutěží o zakázky na celém území spravovaném LČR a kdy hrozí rizika absence smluv na rozsáhlém území v případě, že dojde k personálním, politickým či legislativním kotrmelcům. Takhle se bude každoročně soutěžit o 10 procent území, což mimo jiné umožňuje lesním firmám, které nebyly úspěšné v předchozím období, zkusit to další rok znovu. Čili jistá stabilizace sektoru.

V této souvislosti je pak opravdu velmi zcestné, že se v případě připravovaných tendrů do LČR navážejí lidovci a hovoří dokonce o zakázkách vytvářených podle koncesního zákona, což je vedle jak ta jedle. V minulosti se sice stalo nepsaným zvykem, že kopnout si do LČR nemůže nepřinést politické body, ale nic není úplně bílé ani úplně černé, což by měli lidovci nejlíp vědět. A pokud se týká obav o vznik monopolů ze strany budoucích smluvních partnerů LČR, pak je třeba konstatovat, že na tuzemském lesnickém trhu je roztříštěnost tak velká, že je v tomto oboru proces koncentrace dokonce žádoucí. Postupně sice ke koncentraci dochází (Holding LESS, spojené společnosti Wotan Forest, dříve také CE WOOD), ale do pojetí monopolu má podíl jakékoli společnosti ještě hodně daleko. Stejně jako v zemědělství nebo třeba v potravinářství je přitom vhodné si uvědomit, že každý obor potřebuje zároveň dvě navzájem se doplňující struktury podniků – malé specializované a velké koncentrované.

Mimochodem – v tuzemském potravinářství mají největší problém obory, kde potřebná koncentrace ještě neproběhla, jako je například oblast zpracování mléka nebo masa. Ale funguje to i na evropské úrovni. Když byla ještě ve funkci komisařka EU pro zemědělství a rybolov Marian Fischer Boellová, hovořila při jedné ze svých návštěv ČR právě o tom, že nejmenší problémy v krizi s mlékem měly země s vysokou koncentrací zpracovatelských kapacit mléka. Tedy tam, kde se mléko z celé země zpracovává jen třeba v jedné, maximálně ale tak ve třech průmyslových mlékárnách. To přitom neznamená, že existuje množství místních regionálních producentů mléka i navazujících drobných zpracovatelů, které svými specifickými produkty dotvářejí jedinečnou image konkrétních regionů. Jinými slovy neplatí (alespoň v EU ne), že nepřítel je kdokoli, kdo nejsem já sám.... To jsme se ale dostali od lesů dost daleko. I když – některé principy platí skutečně obecně......