Těžba dřeva je nutná i kvůli kalamitám
04.02.2002 | Karlovarské noviny
Mnoho důvodů vede karlovarské Lázeňské lesy k těžbě dřeva, kterou řada Karlovaráků odsuzuje. Tento zásah do lesa však není žádným chvilkovým manýrem lesních pracovníků. Nejenže je třeba dodržovat lesní zákon, je také nutné brát v úvahu i možnost, že porost vzrostlých stromů není schopen odolávat náporu silného větru tak jako mladé stromy, a tudíž mu hrozí nebezpečí kalamit.
Ředitel lesů Evžen Krejčí nás seznámil se všemi aspekty těžby dřeva v lázeňských lesích.
"Podle lesního zákona jsme povinni dodržovat tři závazné ukazatele, které jsou stanoveny na dobu deseti let. Zákon nám udává maximální celkovou výši těžby. Na deset let je stanovena na 150 000 kubíků, což je ročně patnáct tisíc. Všechny Karlovaráky můžu uklidnit, přistoupili jsme na kompromis a těžíme jen polovičku," říká Krejčí. Další podmínkou je minimální podíl melioračních a zpevňovacích dřevin při obnově porostů.
"Musíme ale také dodržovat minimální plošný podíl výchovných zásahů do porostů mladších čtyřiceti let. Tím se myslí prořezávky, probírky a podobně. Snažíme se vychovávat mladé stromy tak, abychom ve stáří měli kvalitní a stabilní porosty," pokračuje ředitel lesů.
Poukazuje také na fakt, že hlavním cílem lázeňských lesů není zisk, ale snaha hospodařit tak, aby lesy byly schopny plnit všechny své funkce nejen produkční, ale i mimoprodukční.
Jedním z hlavních důvodů těžby je podle něj také potřeba předcházet lesním kalamitám.
"Vzrostlé stromy jsou sice krásné na pohled, ale to nebezpečí kalamit tu opravdu je. Pokud budeme dodržovat zásady pěstovat druhotně, prostorově, věkově různorodé porosty, kalamitám se můžeme vyhnout,"
uvádí Krejčí. Právě proto usiluje o střídání vzrostlých stromů s mladšími porosty.
Těžba je navíc prováděna na těch místech, kde dochází k samovolnému osemenění. Tudíž není zapotřebí sázet nové stromky.
V neposlední řadě se podle Krejčího hledí i na hospodárnost.
"Buk má růst do věku sto třiceti let. Pokud ho pokácíme o padesát let později, jeho kvalita a tedy i hodnota klesá. V takových případech se pak strom může prodat jen jako palivo, což je škoda,"
dodává.
Další články v kategorii Lesnictví
- Pardubičtí myslivci obnovili školicí středisko z roku 1949, říkali mu Dřevák (27.07.2026)
- V CHKO Jeseníky jsou potvrzeny dvě vlčí smečky, v širším regionu až 40 jedinců (23.07.2026)
- Německo bojuje s přemnoženým bourovčíkem toulavým, problém představují chloupky housenek i škody na dubech (23.07.2026)
- Srnka porodila na zahradě u Brna. Příběh plný lásky rozděluje lidi na sítích (23.07.2026)
- Ochránci přírody kritizují těžbu dřeva na Svitavsku, případ řeší inspekce (23.07.2026)
- Robin Ambrož: Cenu Jiřího Nováka vnímám jako uznání práce celého týmu (22.07.2026)
- V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám (22.07.2026)
- Finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti (22.07.2026)
- Lesy ČR dokončily další projekty: V jihočeské krajině nahradily odvodňovací příkopy přírodní meandry (16.07.2026)
- Stromy v lesích u Brna jsou suché jako na konci léta. Data odborníky překvapila (16.07.2026)

Tweet



