Těžbu dřeva zvyšujeme kvůli nižším cenám

* S jakým rozpočtem počítají lázeňské lesy v letošním roce?

Vloni jsme hospodařili s rozpočtem ve výši zhruba 30 miliónů korun a se ziskem asi 300 tisíc korun. Přesná čísla se ještě ale zpracovávají. Pro letošek předpokládáme podobný vývoj. Příspěvek města je o půl miliónů meziročně vyšší, celkem pět miliónů, takže můžu být z tohoto pohledu spokojený. Z plánované těžby předpokládáme tržby ve výši kolem 20 miliónů, což odpovídá i realitě z loňska, kdy jsme vytěžili celkem asi 15 tisíc kubíků dřeva.Se stejným objemem, pokud se nebudou pohybovat příliš výkupní ceny, počítáme i pro letošní rok. Od roku 2002 se těžba navýšila o zhruba třetinu, protože výkupní ceny smrkového dříví poklesly ze zhruba dvou tisíc korun za metr krychlový na asi 1500 korun. Tedy asi o 28 procent. Podle stanovených plánů můžeme za deset let vytěžit v lázeňských lesích celkem 150 tisíc kubíků dřeva, takže těch 15 tisíc ročně je na hranici, abychom se do limitu vešli. Z 90 % se těžil smrk, přičemž přibližně 25 % vytěženého dřeva vyvážíme do Německa, protože tam nám nabízejí vyšší výkupní ceny než tuzemští odběratelé.

* Vývoz kulatiny do zahraničí může někdo kritizovat...

Nemůžeme si dost dobře vybírat. V tuzemsku dominují velcí odběratelé, kteří si nejenom diktují ceny, ale i množství dřeva, které vykoupí. My máme výhodu, že máme kvalitní smrkové dříví, ale jak jsem řekl, ceny u některých vybraných jsou v zahraničí vyšší. Navíc většina velkých místních zpracovatelů stejně řezivo obratem vyváží do zahraničí, a to třeba i do Asie či Ameriky. Německý odběratel si od nás vezme s vlastní přepravou i dlouhé dříví, zatímco některé naše firmy jen čtyřmetrovou kulatinu, kde nám vznikají náklady navíc.

* Co je v současné době největším problémem lázeňských lesů?

Podle mého názoru to jsou přestárlé bukové porosty. Bukové lesy jsou v lázeňských lesních porostech zastoupeny asi z 30 procent. Bukové dřevo, aby bylo kvalitní a bylo možné jej prodat na další zpracování, by se mělo těžit do stáří 130 let. Zde jsou ale bukové porosty staré 180 až 200 let. Takové stromy mají tmavá a měkká jádra a kromě užití jako palivo jsou nepoužitelné. Specifikum lázeňských lesů je, že taková jádra mají i mladší bukové porosty.Náklady na zpracování kubíku tohoto bukového dřeva jsou zhruba 500 korun a my jej jako palivo prodáváme za 550 korun, tedy téměř bez zisku. Vloni se tohoto buku vytěžil jeden tisíc metrů krychlových. Zakoupili jsme vloni za 300 tisíc korun pojízdnou štípačku, se kterou bukové dřevo z přerostlých stromů rozštípeme na palivo. Chystáme se rovněž prodat naše dvě staré avie a nahradit je novým větším nákladním vozem s hydraulickou rukou, který by nám ulehčil práci s rozvozem palivového dříví do domácností. Ceny energií stoupají a o palivové dřevo je velký zájem. Do podzimu jsme jeho cenu snížili, abychom motivovali jeho odběratele k objednávce během roku. Na konci toho minulého se nám totiž objednávky strašně hromadily, takže ne všichni zákazníci byli spokojení.

* Kde je situace v lázeňských lesích s přerostlými buky nejhorší?

Například za Grandhotelem Pupp, za Richmondem nebo na Třech křížích, kde vytvářejí bukové porosty monokultury. Buk na většině lázeňských lesů má ideální podmínky k životu. Naším cílem je podsadit v těchto lokalitách monokultury jinými dřevinami, jako jsou smrk, borovice nebo jedle. Nikdo se nemusí obávat, že staré bukové porosty naráz vykácíme a nahradíme pásy jiných dřevin, tak to určitě nebude. Například za Puppem ale bude problém s přístupovou cestou, která tu dosud neexistuje. Proto plánujeme její vyprojektování.