Topit dřevem není tak levné, jak se tvrdí

Mezinárodní výstava Infotherma se tradičně specializuje na ekonomické a ekologické vytápění malých a středních objektů. Na co je zaměřen letošní ročník? Letošní ročník reaguje na další zdražování ušlechtilých paliv. Masový přechod od méně hodnotných na ušlechtilá paliva výrazně ovlivnil kvalitu ovzduší, zejména na venkově. Ještě zhruba před patnácti léty se lokální topeniště podílela na celkovém znečišťování ovzduší více než 50 procenty. Dnes je tato situace výrazně lepší. Je ale otázkou, na jak dlouho. Výrazné zdražování ušlechtilých paliv vede k tomu, že se v lokálních topeništích opět začíná topit vším, co hoří, bez ohledu na znečišťování ovzduší. Existuje sice řada ekologických vyhlášek a nařízení, které to zakazují, ale na druhé straně je mnohdy nereálné tato nařízení aplikovat, ať již z technického nebo sociálního hlediska. Výstava Infotherma chce lidem ukázat, jaké mají možnosti ekonomického a ekologického vytápění.

Jak lidé mohou ušetřit na topení, a přitom neznečišťovat ovzduší?

Pro uživatele ušlechtilých paliv, kteří nejsou schopni finančně zaplatit vytápění, existují v podstatě dvě možnosti. Jednou z nich je najít možné úspory ve spotřebě ušlechtilých paliv a zachovat si tento komfortní způsob vytápění. Většina těchto opatření se však neobejde bez větších či menších investičních nákladů. Sníženou spotřebu ušlechtilých paliv garantují např. nové konstrukce kotlů, regulace komínových tahů, komínové nástavce, měření a regulace, systémy větrání apod. Nejčastěji se uplatňuje zateplování objektů, utěsňování a výměny oken a dveří. Není však málo případů, kdy takový zásah může přinést zklamání v podobě zaplesněných a vlhkých zdí, které mohou naopak zhoršit tepelněizolační schopnosti plášťů budov. Současně se zateplováním a výměnou oken je tedy třeba většinou řešit větrání objektu. Tou druhou možností je přejít zpět na vytápění tuhými palivy, které je v současné době levnější.

Není ale návrat k vytápění pevnými palivy, například uhlím a dřevem, přece jen uspěchaným krokem?

Ke zpětnému přechodu na vytápění tuhými palivy by se mělo přistoupit až po vyčerpání všech možných úspor, které jsou dosažitelné při vytápění ušlechtilými palivy. Výrobci pružně reagují na vzniklou situaci a na trhu je bohatá nabídka kotlů na tuhá paliva s vysokou účinností, zásobníky a automatickým přikládáním, které snesou i přísná kritéria ekologických norem. V úvahu je ale třeba brát skutečnost, že spotřebitel nemá nikde záruku, že ceny tuhých paliv budou takové, jaké jsou v současné době. Příkladem může být současné zdražování uhlí a palivového dříví. O vytápění dřevem se v poslední době s oblibou hovoří jako nejlevnějším způsobu topení. Ale to není pravda. Výrazně se dá ušetřit přitápěním dřívím z podzimu a na jaře, například v krbech. Představa o levném celoročním topení dřívím, pokud jej někdo nemá z vlastního lesa za domem, nevyužívá levného odpadu z pily, nemá deputát dříví apod., je značně zkreslená. Je třeba říci celou pravdu, aby to nedopadlo jako s kampaněmi na topení elektrickými přímotopy či celoplošnými plynofikacemi. Již nyní je palivové dříví nedostatkové a podle oblastí jsou na něj několikaměsíční pořadníky. Jeho cena se pohybuje okolo 500-600 a více korun za plnometr. Má-li být využita jeho "kalorická" výhřevnost, mělo by být dva až tři roky vyschlé a uskladněné pod přístřeškem. Levná není ani přeprava a další zpracování. Uvádím tyto údaje jako protiváhu tomu, že se ve sdělovacích prostředcích často hovoří o tom, že rodinný domek je možno vytápět dřívím za sedm až osm tisíc korun ročně.

A co možnosti dalších obnovitelných zdrojů?

Evropská unie nám ukládá do roku 2010 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů z dosavadních necelých tří na šest procent z celkové spotřeby energie. Je to směr, bez kterého se do budoucna určitě neobejdeme. Je však na místě, abychom velice seriózně a objektivně posuzovali jednotlivé možnosti. Jsme svědky toho, jak se snaží někteří, především zahraniční výrobci prosazovat i u nás větrné elektrárny bez znalostí místních podmínek a možných technických návazností na záložní zdroje. EU je na jejich budování ochotna poskytovat dotace, i když se ví, že jejich provoz v Rakousku, Německu a dalších zemích, kde jsou podobné podmínky jako u nás, není vhodný a investice jsou nenávratné. Bezesporu nejperspektivnějším zdrojem obnovitelné energie je v současné době biomasa. Její rozšíření by mohlo výrazně pomoci i skomírajícímu zemědělství a udržení rázu krajiny. Značné možnosti jsou ještě stále ve využívání dřevního odpadu z pil a dřevozpracujících provozů. Vzorovým příkladem může být centrální obecní výtopna ve Valašské Bystřici, která vytápí nejen školu, školku a obecní úřad, ale i desítky rodinných domů. Většímu prosazování obnovitelných zdrojů by rozhodně prospělo soustředit doposud roztříštěné pobídky ze státních a evropských fondů. Také daňová politika je při instalaci a pořizování těchto zařízení spíše horší, než tomu bylo před časem. Platí to především u tepelných čerpadel apod. * Jaký způsob vytápění malých a středních objektů je tedy ideální z hlediska ekonomického i ekologického? Každý objekt je svým stavebním řešením, izolacemi, usazením do terénu, velikostí a požadavky uživatelů na tepelnou pohodu originálem a z tohoto hlediska je třeba také hledat odpověď. Podle studií a provozních zkoušek se provozně nejlevněji jeví kombinované vytápění krbem s využitím odpadního tepla, využití slunečního kolektoru s akumulační nádrží a podle potřeby přitápění levným nočním elektrickým proudem do akumulační nádrže. Provozně levné je také vytápění tepelnými čerpadly, slunečními kolektory. Jejich pořizovací náklady jsou však pro většinu uživatelů nedosažitelné.

V čem může lidem pomoci Infotherma?

Infotherma lidem přibližuje všechny dosažitelné možnosti úspor energie. Zájem vystavovatelů byl opět obrovský. Vybrali jsme přes 250 firem a institucí, které se zabývají problematikou tepelné pohody našich příbytků za ekonomicky přijatelných podmínek. Jako každoročně je součástí výstavy odborný doprovodný program. Uskuteční se zde například 15 odborných seminářů a dvě konference. Kromě toho je přímo na výstavišti integrované poradenské středisko několika ministerstev, vysokých škol, České energetické agentury. V tomto centru je přes dvacet odborníků. Foto popis: KRBOVÉ VLOŽKY, obestavěné například pískovcem, jsou dnes velmi oblíbené. Běžně stojí od 70 do 100 tisíc korun. Záleží na typu vložky, materiálech a členitosti. Solidní firma nejprve se zákazníkem pečlivě probere jeho představy a předloží podrobnou vizualizaci. Musíte také samozřejmě počítat s komínem. Lze vybudovat zděný nebo závěsný komín z nerezového plechu. Ten při délce šesti metrů přijde zhruba na 35 až 50 tisíc korun. Krbové vložky využívají teplo mnohem efektivněji než klasické krby a jsou také bezpečnější. Vy-užít je lze i pro rozvod tepla do dalších místností nebo k ohřevu teplé vody. Vstupní investice tím ale pochopitelně narůstá. Zdroj: www.ceskekrby.cz Foto autor: Kresba České krby s. r. o.