Topoly a vrby se promění v biomasu

Na zemědělské hospodaření se začala připravovat Bystřice nad Pernštejnem. V těchto dnech dokončuje orbu pozemků, na kterých bude pěstovat energetické dřeviny.

Ty město nutně potřebuje jako palivo pro svoji kotelnu na biomasu. Pěstovat dřeviny začne na jaře Bystřice na patnácti hektarech svých pozemků. Dalších sedm hektarů poskytne Lesní společenství obcí. Město se zaměří na pěstování topolů a na mokřadech vrb. Lesní společenství bude zkoušet jiné dřeviny ve vazbě na les. "Půjde o listnaté stromy, hlavně břízy nebo olše," podotkl ředitel lesního společenství obcí Petr Juračka.

Chybějí pozemky

Aby ale město bylo v dodávkách paliva pro kotelnu soběstačné, potřebuje osázet asi pět set hektarů. Město proto hodlá některé další pozemky koupit a oslovit zemědělce, kteří by mohli energetické dřeviny pro kotelnu pěstovat. V souvislosti s tím ale upozorňuje starosta Josef Novotný (SNK) na problém vynětí půdy ze zemědělského fondu. "Je to diskriminační opatření. Žádný zemědělec to neudělá, protože by se tak zbavil možnosti dotací na půdu, kterou udržuje ladem a jenom kosí. Často totiž zemědělci z těchto příspěvků žijí. V současné době jsou to dva tisíce, ale evropská dotace už je osm tisíc korun na hektar ročně. Tímto problémem se musíme zabývat a chceme dosáhnout zrušení nutnosti vynětí ze zemědělského fondu. Pěstováním energetických dřevin totiž zemědělská půda neztrácí. Po asi dvaceti letech, kdy se na daném pozemku přestane biomasa pěstovat, je půda znovu ihned připravena na osetí plodinami," uvedl Novotný.

První sklizeň má dát deset tun paliva

Dodal, že v příštím a následujícím roce hodlá Bystřice nad Pernštejnem rozběhnout pěstování energetických dřevin na stovkách hektarů. Žádá proto o vydání třiceti hektarů státní půdy, na kterou má město nárok. Pro příští rok počítá Bystřice s uvolněním půl miliónu korun na pěstební činnost. Navíc očekává dotace z ministerstva zemědělství. "Stejnou částku jsme uvolňovali na výzkum nejvhodnějších dřevin," konstatoval Josef Novotný. Podle jeho informací z prvních hektarů vypěstované biomasy počítá Bystřice se sklizní deseti tun ročně.

Ochránci přírody nejsou proti

Z pohledu ochránců přírody by nemělo mít pěstování energetických dřevin žádný velký vliv na přírodu. Nebude ale mít ani žádný přínos pro udržení populace některého druhu zvěře. Kladný vliv by mohly mít lány listnatých stromů pouze pro lovnou drobnou zvěř, zajíce, bažanty a koroptve. "Není to klasické zalesňování, ale spíše zemědělské pěstování. Po čtyřech letech se stromy odstraní, takže populace zvěře se v místě neudrží," uvedl Jaromír Čejka ze žďárské správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Možné problémy Čejka vidí v rozsahu pozemků, na kterých chce Bystřice energetické dřeviny pěstovat. Stovky hektarů osázených topoly nebo vrbami totiž mohou zásadně změnit tvář krajiny.