Tropické pralesy stojí v cestě nové zemědělské půdě

Poptávka po vhodné půdě, na které se dají pěstovat potraviny, biopaliva nebo dřevo, překračuje výměru, která je v současnosti na Zemi k dispozici. Proto hrozí zkáza lesním porostům na celém světě.

Podle organizace Rights and Resources Initiative (RRI) lze jen polovinu nové půdy, kterou budou chtít lidé do roku 2030 využívat, získat bez zásahů do tropických pralesů, píše internetové zpravodajství BBC.

"Jsme pravděpodobně na pokraji velké, celosvětové loupeže půdy," řekl BBC Andy White, spoluautor hlavní zprávy RRI nazvané "Seeing People through the Trees".

"To znamená více kácení, více konfliktů, více emisí skleníkových plynů, rozsáhlejší změny klimatu a méně prosperity pro všechny," vysvětlil White.

Kácí se a nesází

Další zpráva dokumentuje, že ve sporech o vlastnictví půdy dochází jen k velmi malé nápravě, stejně tak jako v ochraně půdy ze strany úřadů v rozvojových zemích. Obě zprávy před časem zveřejnil úřad britské vlády.

Rostoucí poptávka po jídle, biopalivech a dřevě na výrobu papíru, pro stavebnictví a průmysl znamená, že do roku 2030 by mělo vzniknout 515 milionů hektarů nové zemědělské půdy, vypočítává RRI.

Jenže bez zásahů do tropických pralesů jich bude k dispozici jen 200 milionů hektarů, upozorňuje BBC.

Problémem je, komu vlastně půda v pralesích patří.

Zpráva vychází z předpokladu, že během příštích sta let nepřetržitě poroste poptávka po půdě.

Studie konkrétně říká: "Když bude pokračovat současný růst produktivity a bude potřeba uspokojit poptávku po potravinách, kolem roku 2050 dosáhne celková plocha potřebné nové zemědělsky obdělávané půdy 3 miliard hektarů."

Přes miliardu hektarů orné půdy

Podle OSN se dnes na celém světě obdělává 1,4 miliardy hektarů orné půdy a na 3,4 miliardách hektarů jsou pastviny.

Někteří odborníci vkládají naděje do nových technologií, včetně genetické modifikace plodin, které by měly významně zvýšit výnos. Jenže v posledních letech výnosy v moderním zemědělství nerostou tak rychle, někde se dokonce i snižují, k čemuž zřejmě přispívají změny klimatu.

Pokud se ale kvůli úrodné půdě zničí deštné pralesy v tropických oblastech, klimatické změny se ještě zhorší. V současnosti se odlesňování krajiny podílí z 20 procent na celosvětových emisích skleníkových plynů, píše BBC.

Vlastníci pralesů

Jedeno z klíčových tvrzení zprávy RRI je, že zásadní pro budoucí zachování lesů je reforma vlastnictví půdy.

Více o pralesích

"Tato studie by měla pomoci přijmout globální zodpovědnost za ochranu vlastnických práv původních obyvatel, kteří hrají životně důležitou roli v ochraně jednoho z nejúžasnějších přírodních zázraků na této planetě," řekl Gareth Thomas, náměstek britského ministra pro mezinárodní rozvoj (DFID).

"Je jasné, že současná dvojí cenová krize, jak u pohonných hmot, tak v potravinářství, nahrává velkým investicím a spekulacím s půdou," uvedl i Andy White z RRI.

"Jenom ochranou práv lidí, kteří tam žijí, můžeme zabránit devastaci nejohroženějších pralesů na celém světě," dodal.

Zaplatí Západ, nebo místní?

Jenže jak naznačuje druhá zpráva RRI, postup ve změně vlastnických práv je jen velmi pomalý. Pouze v několika málo zemích, jako je Brazílie, Kamerun a Tanzanie, došlo k podstatnějšímu posunu.

Podle RRI může ochraně pralesů pomoci boj proti změnám klimatu. Ale to opět vede k otázce, kdo je vlastníkem lesních porostů: Budou to bohaté země Západu, které zaplatí za zachycování uhlíku, nebo místní obyvatelé?

O vlastnictví půdy se navíc vedou ozbrojené konflikty. Podle RRI se za dvěma třetinami všech současných válek skrývá právě boj o půdu.