V Beskydech opět fungují vlčí hlídky, mají zamezit nelegálnímu lovu

V Beskydech opět fungují vlčí hlídky. Jejich členové monitorují výskyt vlků, rysů a medvědů. Mají ale také zamezit nelegálnímu lovu těchto velkých šelem. Celkem se bude během zimy v moravskoslezském pohoří pohybovat okolo 150 dobrovolníků. Řekla to koordinátorka vlčích hlídek v Beskydech Leona Machalová.

Dobrovolníci při pravidelném procházení terénu vyhledávají pobytové znaky velkých šelem. "Jde o stopy, trus či srst. Odebírají vzorky pro analýzy DNA či potravy a na vytipovaná místa umisťují fotopasti. Od loňské zimy se dobrovolníci ve větší míře podílejí i na mapování výskytu šelem v Jeseníkách," uvedla.

Další funkcí hlídek je podle ní šířit mezi místními obyvateli a návštěvníky hor pravdivé informace o velkých šelmách. Dobrá informovanost by měla předejít situacím, které zažily některé beskydské obce v polovině devadesátých let. "Tehdy se do Beskyd ze Slovenska vrátili vlci a podle dobových informací se zde pohybovala asi desítka zvířat. Vlna nenávisti a strachu z neznámého však vedla k tomu, že tato zvířata byla během následujících let upytlačena," doplnila.

Dobrovolnické hlídky proto fungují také jako prevence pytláctví. Svojí přítomností v terénu odrazují nelegální lovce. Vydávají se do míst, kde jsou velké šelmy v ohrožení, pátrají po známkách pytláctví a upozorňují na nalezené zakázané masité návnady. Letos dobrovolníci v Beskydech objevili dokonce i otrávenou návnadu. Chemická analýza prokázala přítomnost nervového jedu karbofuranu.

Chráněná krajinná oblast Beskydy stále představuje jedinou oblast v ČR, ve které je pravidelně zaznamenáván výskyt všech tří evropských velkých šelem. V případě vlků a medvědů jde v posledních letech pouze o dočasné a nepravidelné návštěvy ze sousedního Slovenska či Polska. Trvalá je jen populace rysů.

Největším nepřítelem těchto ohrožených druhů šelem je člověk. Ilegální lov představuje vážnou překážku jejich přežití. Podle odborníků mají velké šelmy v lesích své místo. Jsou důležité pro udržení únosné výše populací spárkaté zvěře. Přemnožení jeleni a srnci spásáním malých stromků poškozují listnaté či smíšené lesy a brání jejich přirozené obnově.

Autor: ČTK