V soukromých lesích zůstávají následky po kalamitě

Skončil týden Evropských lesů, který měl formou kampaní zvýšit povědomí veřejnosti o významu lesa. Lidé na Jindřichohradecku však mají do lesů většinou velmi blízko.

Chodíme teď hodně na houby a pořád si nemůžeme zvyknout na nové paseky, i když už jsou některé osázené. Před lety jsme tam měli svá oblíbená místa, teď hledáme jinde,“ vysvětlili manželé Kovářovi z Třeboňska.

Od roku 2006 přišla každý rok na jindřichohradecké lesy kalamita. „Polomy po orkánu Kyrill z roku 2007, který nejvíce postihl Českovelenicko, a po letošní vichřici Emma, která napáchala nejvíce škody v Novosedlech a na Jemčině, jsou již zpracované,“ uvedla referentka třeboňského odboru životního prostředí Jitka Janečková. Dále vysvětlila, že stále trvají problémy s kalamitou ze zimy 2006, která zničila zejména mladé borovicové porosty.

Slabá hmota se těžko zpracovává

Způsobená škoda vyčíslená v kubících: 2006 sněhová kalamita 803 000 2007 orkán Kyrill 302 000 2008 vichřice Emma 116 000

„Ještě jich hodně leží v soukromých lesích, protože se slabá hmota těžko zpracovává. Někteří majitelé se hlásí sami, protože si neví rady. Pomáháme jim zpracovat žádosti, aby dosáhli na dotace, které je možné na likvidaci polomů získat,“ upřesnila Janečková. Situaci úředníkům komplikuje fakt, že se někteří majitelé přestěhovali a nyní musejí zjišťovat jejich nové adresy. Štěstím v neštěstí podle Janečkové je to, že na borovicových porostech nehrozí kalamitní šíření kůrovce, jako je tomu ve smrkových lesích.

„Následky po Emmě už jsou v regionu zpracovány, nyní se ještě na některých místech doklízejí potěžební zbytky, likviduje se kůrovec a pochopitelně se likvidují dopadávající stromy,“ vysvětlil tiskový mluvčí podniku Lesy České republiky Radek Drahný. Podotkl, že každý vítr znamená riziko pádu stromů. Zejména na Třeboňsku, kde jsou půdy více mokré, dopadají stromy, které jsou poškozené z minulých vichřic.

„Řada lidí, zejména pamětníků, si na nás stěžuje, že máme v lese nepořádek, že dříve bylo v lesích všechno uklizeno, žádné větve, les vypadal jako lesopark. Nechci šmahem hodnotit práci našich předků jako špatnou, ale tento způsob nebyl pro přírodu ideální. Dnes ponechané větve, chrundí, kůra a podobně jsou základem dalšího života v lesích,“ vysvětlil Drahný.