Vápnění: recept na záchranu lesa
28.06.2005 | Mladá fronta Dnes
Vápnění. To je podle lesáků jeden z receptů, jak zachránit chřadnoucí Jizerské hory. Ochranáři však před plošným vápněním varují. „Ne vždy je vápnění ideálním řešením. Pokud se dělá ve velkých plochách, může zničit různorodost lesa, který pak kvůli tomu nebude tolik odolný vůči škůdcům a dalším přírodním vlivům,“ vysvětlil riziko šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.Právě plošné hnojení a vápnění by dodalo lesům potřebný hořčík a další živiny. Bez nich stromy žloutnou, umírají a mladé sazenice mají horší šanci vyrůst.
„Díky vápnění a hnojení můžeme připravit porosty na výsadbu dalších stromů. Ty budou mít dost živin a snáze se uchytí. Navíc to pomůže i současným vzrostlým dřevinám. Kromě toho musíme samozřejmě zajistit i další kroky,“ vysvětlil jablonecký lesní správce Miroslav Kortan.
V uplynulých několika letech vápnili jizerskohorští hospodáři například na Frýdlantsku. „Nyní se chystáme takto ošetřit asi devět set hektarů lesa na Černostudničním hřebenu. Pokud to vyjde, začneme již letos,“ dodal Kortan. Lokalitu pak prý budou deset až dvacet let sledovat, aby zjistili, zda vápnění a hnojení pomáhá. Podle Huška není plošné vápnění ideální. „Je třeba jej využívat jen velmi opatrně a kombinovat je i s jinými technikami. Nejsme však striktně proti této metodě. Právě jsme poslali doporučení vládě, aby povolila plošné hnojení v oblasti Smědavy,“ poznamenal Hušek s tím, že vrtulník by tu měl rozhodit živiny na ploše asi sto hektarů. Mnohem přínosnější, ale složitější a nákladnější, je prý individuální přihnojování sazenic.
Škodlivin v ovzduší ubylo, v půdě jich je stále dost
Stromy v Jizerských horách sice už netrpí kyselými dešti a zplodinami z polských elektráren, síra ze spalování lignitu je ale stále ještě v půdě. Podle náměstka ředitele pro ochranu čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Šantrocha klesly koncentrace oxidů síry od konce osmdesátých let v Jizerských horách zhruba osmi až devítinásobně. Podle něj to odpovídá i poklesu emisí v celé republice. „Měření na konci osmdesátých let byla spíše sporadická a nemusela být tak přesná, jako nyní,“ upozornil Šantroch. Například na Souši byla loňská průměrná koncentrace oxidů síry 4,5 mikrogramu na metr krychlový, v roce 1993 tu naměřil Český hydrometeorologický ústav přes třicet mikrogramů.
Problémy mají lesníci a ochránci přírody s narůstajícím množstvím oxidů dusíku. Kvůli nim stromy rostou příliš rychle, ale nemají dost živin a pak chřadnou.
Lesům v okolí Desné škodí polská elektrárnaNěkteré lesy v okolí Desné jsou v neutěšeném stavu a jinde je naopak vidět snaha o nápravu. Je však důležité zabránit příčině, aby byla úplná záchrana možná. V naší oblasti například škodí polská uhelná elektrárna Turów. Znečišťuje ovzduší. V tomto případě by nám měl pomoci stát. Měl by donutit polskou stranu, aby omezila elektrárnu. Podle mých informací má Turów totiž ještě zásoby uhlí na dvacet let.
Další články v kategorii Lesnictví
- Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím (03.06.2026)
- Týden na svobodě: mladá rysice se již zabydluje v Brdech (29.05.2026)
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)

Tweet



