Vědci připravili on-line mapy zachycující proměny lesů během tisíců let

Čeští vědci vytvořili rozsáhlý on-line soubor map, který vypovídá o historii a stavu tuzemských lesů. Mapy zachytily vliv lidské činnosti od roku 5500 před naším letopočtem do současnosti. Na projektu spolupracovali vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR s odborníky z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. Za Botanický ústav o tom ČTK informovala Miroslava Dvořáková. Podle odborníků mohou nové volně přístupné mapy významně pomoci lesníkům i v ochraně přírody.

Zástupci Botanického ústavu zdůraznili, že v důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí dopadům, které vyvrcholily kůrovcovou kalamitou. "Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, abychom byli schopni zavést účinná adaptační opatření. Znalost historie tak umožní lépe pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat," uvedl řešitel projektu Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie ústavu.

Podle jeho slov mohou shrnuté poznatky přispět k správnému plánování kroků v lesnictví na celostátní úrovni i v regionech. "Na místní úrovni pomohou lesním hospodářům k plánování dřevinné skladby či způsobu hospodaření. Díky informacím o změně lesního prostředí najdou využití i v ochraně přírody. Navíc je díky jejich přehlednému a srozumitelnému zpracování může využívat i široká veřejnost se zájmem o historii českých lesů," popsal.

Samotné přípravě map podle tvůrců předcházelo více než desetileté bádání v archivech, terénní práce v lese i analýzy dat. Údaje pak odborníci zpracovali do tří databází - archeologické, archivní a vegetační. Tým vytvořil 111 map uspořádaných do devíti tematických sad.

Archeologické mapy ukazují pravděpodobnosti lidského vlivu od roku 5500 před naším letopočtem do konce raného středověku. Podle vědců vycházejí z více než 18.000 archeologických komponent. Na tuto část navazují mapy z archivních materiálů založené na zhruba 52.000 záznamech. Zobrazují druhové složení dřevin a podíl různých postupů hospodaření v lesích v 18. a 19. století. Nejmladší zdroj tvoří asi 2500 párových záznamů vegetačních ploch přirozených lesů po celém Česku. Odborníci je poprvé zaznamenali v polovině 20. století a pak po dalších 50 letech. Tyto dokumenty mapují změny zastoupení různých dřevin či druhového složení bylinného patra.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR z programu Zéta.

Autor: ČTK