Vlci působí čím dál větší potíže, tvrdí myslivci. Ochránci přírody naopak připravují plán péče

Vlčí smečka se letos poprvé ukázala před objektivem až v polovině léta. Dospělí a čtyři odrostlejší vlčata žijí na dohled od rušného Bezdězu i Doks, ale v lesích, kde mají po většinu roku klid. „Díky tomu si vybrali místo pro svou noru, kde vyvádějí mláďata,“ potvrzuje Ladislav Pořízek ze Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Vlci zde vyvádějí mláďata pravidelně už od roku 2014. Genetické analýzy potvrdily, že přišli ze saské Horní Lužice. Tamní území obývají desítky vlků a začalo jim tam být těsno.

Vlci se lidí straní

V poslední době přibylo lidí, kteří vlky u Doks viděli – hlavně lesníci, ale i cyklisté. Podle správců oblasti nejde o nic alarmujícího. Šelmy se občas proběhnou i po cestách. „Po nich se jim v lese lépe přesunuje. Chovají se zcela racionálně, aby vydávali co nejméně energie,“ vysvětluje Pořízek.

Důležité podle ochránců je, že zůstávají plaší a sami nevyhledávají lidská obydlí. „Jejich kořist je v naprosté převaze složená z divoké zvěře. Co se týče útoků na hospodářská zvířata, zaznamenali jsme letos pouze útok na jednu ovci a jedno jehně,“ ujišťuje Ladislav Pořízek.

Na Broumovsku jsou však škody způsobené vlky větší. Známý je i případ dezorientované vlčice z Krkonoš, která vběhla do hotelu. Veterináři ji nakonec utratili.

Ministerstvo nevidí pro stanovení kvót důvod

Myslivecká jednota varuje, že konfliktů může přibývat. Chce, aby stát určil, kde a kolik vlků může žít. „U nás už teď dosahují škody poměrně značné výše a neustále rostou a porostou s počtem vlků. Právě proto chceme, aby to stát začal řešit,“ říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Fišer.

Do konce loňského roku stát proplatil podle jednoty škody způsobené vlky za 1,4 milionu korun, za každý rok z posledních tří let tak škody narostly trojnásobně. Aktuálně se řeší další škody za 27 milionů korun.

Resort životního prostředí kvůli třicítce až padesátce vlků žijících na území Česka kvóty určovat odmítá. Myslivci by se podle něj měli zaměřit spíš na statisíce přemnožených divočáků. „Podle mého názoru by měli být myslivci šťastní, že se vracejí predátoři, zejména vlk. To je velmi efektivní, inteligentní predátor a jako jediný z našich je schopný regulovat například stavy spárkaté zvěře a zejména divoká prasata,“ předesílá ředitel agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.

Podle myslivců však návrat vlků nedokazuje, že se česká příroda začíná ozdravovat. „Dnes je příroda a biodiverzita v nejhorším stavu za celou známou historii,“ upozorňuje Miloš Fischer.

Stát přispívá chovatelům na ohradníky i pastevecké psy, hradí i případné škody. Kompletní pravidla, včetně těch, kdyby se některá šelma chovala nestandardně, ale sepíšou ochránci přírody v chystaném plánu péče o vlky. 

Nejhledanější zvířecí pachatel roku: medvěd

Nejvíc pozornosti ze všech divokých zvířat však letos vyvolal medvěd hnědý, který na podzim putoval Valašskem bez ohledu na možná nebezpečí. Viděn byl i u Čertových skal v Lidečku, kudy vede rušná silnice i mezinárodní železniční trasa. 

Farmáři byli ze šelmy nešťastní. O ovce, kozy nebo včelstva přišlo šestadvacet chovatelů.

Protože škodila zvlášť chráněná šelma, mají nárok na náhradu od kraje. „V průběhu prosince jsme odškodnili prvních 12 žadatelů ve výši 163 tisíc korun a v průběhu měsíce ledna dojde k odškodnění zbývajících 14 žadatelů, kterým vyplatíme 185 tisíc korun,“ říká mluvčí Zlínského kraje Adéla Kousalová.

Medvěd uniknul střelci s narkotizační puškou a vyhnul se i odchytové kleci. Začátkem prosince ze dne na den zmizel. Buď přešel na Slovensko, ulehnul k zimnímu spánku nebo ho někdo tajně sprovodil ze světa. Ani pro jednu z variant zatím neexistuje důkaz.

AUTOR pet

zdroj: ČT24, ČTK