Vojenské lesy investují miliony do oprav a obnovení rybníků

Předmětem činnosti státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS) ČR není jenom lesní hospodářství. Kromě péče o lesní porosty a těžby dřeva náleží mezi důležité činnosti i výkon práva myslivosti. Výjimkou není ani hořovická divize VLS, hospodařící ve středních Brdech, významné jelenářské oblasti. Kromě toho obhospodařuje řadu rybníků a je význačným producentem ryb.Příbramsko, Berounsko - Hořovická divize Vojenských lesů a statků ČR hospodaří na zhruba 26 tisících hektarech pozemků ve vojenském újezdu Jince. Kromě toho spravuje odloučené lesy například na Berounsku a Novoknínsku. Vedle lesního hospodářství se podnik stal význačným producentem ryb. Vlastní sádky v Mirošově a celkem patnáct rybníků, a to i mimo území vojenských Brd. Nejznámějšími rybníky jsou bezesporu Horní a Dolní padrťský rybník ve středních Brdech. Vznikly před více než čtyřmi staletími jako zdroj vody pro pohon hamrů a železáren. Chov ryb byl tehdy okrajovou záležitostí. Až v období první republiky se tu začalo provozovat rybářství. Před zhruba patnácti lety se podařilo vyčistit zanesené dno horního z rybníků. V ten moment vojenské lesy obnovily tradici, kdy se každý z rybníků loví po dvou letech."Dvouletý cyklus má jednoduché opodstatnění. Kvůli tomu, že tyto nádrže leží v nadmořské výšce asi 630 metrů, je tu méně krmných dní v roce než u ostatních chovných rybníků, kdy voda má takovou optimální teplotu, aby ryba přijímala krmení," vysvětlil ředitel hořovické divize Martin Chytrý. Rybáři tak čekají dva roky na produkci každého z rybníků. Letošní rok považují rybáři proti předchozím i přes všechny vrtochy počasí z hlediska přírůstků za průměrný až mírně nadprůměrný. V listopadu bylo sloveno z Dolního padrťského rybníka o rozloze asi 60 hektarů celkem 420 metráků ryb. Převažuje kapr s 380 metráky. V sítích uvízli i pěkné štiky, candáti, amuři, líni a sumci. Sloveno bylo 14 metráků cejnů. I místní rybáři si zakládají na tradici vypouštění těch největších úlovků. A tak z menší nádrže putovalo do Horního padrťského rybníka o rozloze asi 115 hektarů pět největších sumců."Nejtěžší z nich už má 25 kilogramů," upřesnil ředitel Chytrý. Padrťští kapři, ale i ostatní ryby náleží mezi nejkvalitnější produkty. Pocházejí z pramenných rybníků, které sbírají vodu ze zalesněné oblasti, kde se nenachází žádné zdroje znečištění způsobené lidskou činností. Jak chutná padrťská ryba, se mohou lidé přesvědčit na mnoha místech i v Příbrami a okolí, kde bude zajištěn předvánoční prodej. Státní podnik za několik let zpátky opravil nebo obnovil řadu dalších vodních nádrží."V příštím roce chceme opravit rybníky Nový a Tisý na Berounsku. Přijde to řádově na miliony korun a nejsou to peníze vložené jenom za účelem rozvoje našeho rybníkářství, ale i do životního prostředí,"připomněl Chytrý. Před roky se postupně podařilo obnovit několik menších vodních nádrží podél obou břehů Padrťského potoka. Tyto vodní plochy tu existovaly před desítkami let, ale protože je nikdo nepotřeboval, řada z nich doslova zmizela z krajiny. Tyto nádrže nyní slouží jako násadové pro zarybňování padrťských rybníků.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info