Záplavy u LČR

Podnik LČR je připraven pomoci oblastem postiženým povodní. Také státní podnik Lesy České republiky, správce státního lesního majetku s posláním veřejného statku, se snaží stejně jako představitelé státu, podnikatelského sektoru i neziskových organizací poskytnout maximální možnou pomoc oblastem postiženým v minulých dvou týdnech povodněmi. „Třebaže jsme nepřízní počasí sami zasaženi, cítíme solidaritu se všemi poškozenými a považujeme za žádoucí podpořit podle svých možností ty, kteří jsou na tom nejhůře. Chceme tak pomoci obětem velké vody zvládnout jejich tíživou situaci,“ říká František Koníček, pověřený řízením LČR.

V současné době připravujeme systém poskytování pomoci, kterou po vyhodnocení škod nabídneme nejvíce postiženým oblastem. Při monitorování těchto oblastí spolupracujeme v našich organizačních jednotkách s veřejnou správou. V rámci sponzorských darů hodlají Lesy ČR (prostřednictvím svým organizačních jednotek, obecních a krajských úřadů) poskytnout finanční pomoc v celkové výši až 10 miliónů Kč. Další forma podpory, která se osvědčila už při minulých povodních, pak spočívá v dodávce dřevní hmoty pro stavbu či opravu objektů k bydlení. Nezanedbatelná bude také pomoc, kterou podnik poskytne vlastním zaměstnancům.

Lesy ČR sehrály významnou roli také při zmírňování dopadů povodní na zaplavené oblasti. Při řízení toků řek lesy přispěly využitím jejich přirozených retenčních a absorpčních schopností. Povodňováním, jak se vědomému a řízenému zaplavování lesa říká, se dokázalo v roce 1997 v oblasti lužního lesa na jižní Moravě zachytit celkem 400 miliónů kubíků vody. Stejnou roli lužní les sehrál i při povodních letošních.

Jaký vliv mají záplavy na lesy? Krátkodobé zaplavení porostů samo o sobě nemá obvykle za následek významné škody na porostech. Pouze volně pohybující se plavoucí předměty (klády, kusy ledu apod.) mohou poškodit kmeny stojících stromů, případně je i vyvracet.V případě delšího zaplavení se však škody mohou významně projevit postupným usycháním a následným odumíráním stromů.

V zaplavených oblastech je také nebezpečí, že na podmáčených půdách může významně vzrůst riziko vývratů jednotlivých stromů. Také může dojít k poškození mladých porostů zaplavením stojící vodou, nánosy bahna a následným usycháním lesních dřevin. Z lesnického hlediska mohou být významné zejména škody na lesní dopravní síti (cesty, mostky, vpustě), poškození oplocenek a odplavení už vytěženého dříví. U vodních toků, které spravuje LČR, představují škody nátrže a nánosy, které porušují opevnění koryt, a omezují tak jejich kapacitu. Největší riziko ale bude znamenat to, že v zaplavených lesích je dočasně omezena možnost řádného hospodaření, protože v podmáčených lesních porostech není možno provádět jarní zalesňovací práce a ani do nich nelze vjíždět s lesní technikou.

Škody jsou i na zvěři, která nemá mnoho šancí přežít v případě rozsáhlejších záplav. Často uvízne na malých ostrůvcích a při pokusu o únik se utopí.Odhadovat škody a rozsah poškození je zatím předčasné. Vzhledem k tomu, že v takto postižených oblastech ještě není možný přístup do porostů, protože v nich často ještě stojí voda, je obtížné škody přesněji vyčíslit. Předběžné informace o poškození či ohrožení majetku v jednotlivých regionech ze 4. 4. – viz příloha tiskové zprávy. Obecně lze říci, že nejvíce postiženými oblastmi jsou: střední a jižní Morava, Vysočina a podhorské oblasti. Následky záplav se potáhnou kvůli výše zmíněným důvodům (kromě odstraňování škod bude v zasažených oblastech i po vrácení vody tam, kam patří, ještě dlouho omezena možnost řádně hospodařit - omezený přístup na cesty, možnost pracovat v lese, zalesňovat).

Alexandra Křižková, mluvčí LČR