Zdražováním energií roste poptávka po palivovém dřevu

Česká ekonomika má v přijímání dřevařských výrobků obrovské rezervy, zejména ve stavebnictví. Spotřeba dřeva na obyvatele je v tuzemsku nízká a v tomto směru se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii. Značná část produkce dřevařského průmyslu jde na vývoz. V zahraničním obchodě se odvětví daří a vykazuje kladnou bilanci. Loni vývoz vzrostl na 26,4 miliardy korun a vznikl tak přebytek téměř 13,5 miliardy korun. Export se ale odehrává v nezdravě vysoké míře v málo zpracovaných výrobcích, jako je kulatina, respektive řezivo. Loni bylo z vyrobené kulatiny , rozhodující suroviny dřevařů, vyvezeno 23 procent, v letech 1995 až 2002 se podíl pohyboval od 11 do 20 procent. Na celkových tržbách se největší měrou, zhruba 42 procenty , podílí výroba stavebně truhlářská a tesařská, například produkce oken, dveří, zárubní, parket či dřevostaveb.

Celkově je ale stavebnictví stále spíš vstřícnější k jiným materiálům - cihlám, tvárnicím, betonu. Zatímco u nás tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jedno procento, v Německu je to sedm procent, v Rakousku deset a ve Finsku nebo Norsku přes 60 procent. Druhý největší díl tržeb, zhruba 31 procent, představuje výroba pilařská, tedy prvotní zpracování dřeva. V e vyspělých zemích EU je tento podíl zhruba poloviční, protože jde o výrobky s nižší přidanou hodnotou. Třetím největším oborem dřevařského průmyslu je výroba dýh, překližek a tzv. aglomerovaných výrobků, která tvoří 15 procent tržeb, následuje výroba jiných výrobků a produkce dřevěných obalů. Dřevařský průmysl loni zaměstnával zhruba 75 000 lidí.

Na kalamitě v Karlovarském kraji lesáci prodělají

Po kalamitě zůstaly na zemi tisíce kubíků dřeva. Do konce roku budou od lesních společností dostávat zákazníci stále stejné dřevo jako před kalamitou, pouze se částečně změní jeho procentuální skladba v neprospěch nejkvalitnějšího sortimentu. Zvýšení nákladů na jeho vytěžení a zpracování před prodejem vzhledem k uzavřeným smlouvám však zákazníci neponesou. Lázeňské lesy Karlovy V ary přišly po bouři a vichřici zhruba o 5000 kubíků dřeva, převážně jehličnanů. Kolem lázeňského města popadalo asi 600 kubíků, zbytek v lokalitě Odeř a u Staré Role. Podle předběžných odhadů se budou pohybovat ztráty při prodeji dřeva z kalamity mezi jedním až dvěma miliony korun. Karlovarští lesáci předpokládají, že všechno polomové dřevo bude zpracováno do letošního září, ale asi 20-30 procent tohoto dřeva budou muset prodat pouze jako polomové. U jehličnanů je cena palivového dřeva asi 300 korun za kubík, u listnatých asi o 200 korun vyšší. Za normální kulatinu by ale lesáci dostali až 1500 korun za kubík. Ztrátu prohloubí i mnohem vyšší náklady na zpracování kalamitní hmoty .

Ve středních Čechách roste zájem

Poptávka mnohdy převyšuje nabídku především u těch firem, které mají prodej palivového dřeva pouze jako doplněk dalších příbuzných aktivit. Zájem určitě roste, ale především o dřevo, které je už hotové. Jako palivové dříví se využívají také rozlomené části, které zbudou po vytěžení polomového dřeva. Letos ovšem lesníci ve Středočeském kraji zažívají z hlediska množství a dopadů přírodních kalamit klidnější rok. Letní bouře v lesích Středočeského kraje napáchaly škody , které jsou v porovnání s jinými roky nevýrazné. Vyvráceny byly pouze jednotlivé stromy , ale plošná kalamita nenastala.

V jižních Čechách není polomů tolik, aby výrazně zasáhly trh

V lesích na Táborsku zůstalo koncem července po bouřce spojené se silným větrem 4000 až 5000 metrů krychlových polomového dřeva. Podle odhadu pracovníků Lesů České republiky je to relativně málo na to, aby označili letošní polomy za významné. Šumavě se zatím větší polomy vyhnuly , takže nuceně těženého dřeva teď není v jižních Čechách tolik, aby výrazněji rozhýbalo trh a ovlivnilo ceny . Největší škodu napáchal vítr v oblasti mezi Planou nad Lužnicí a Chýnovem na Táborsku. Obchodní ředitel akciové společnosti Lesy Tábor Jan Vyhlídka řekl, že firma je schopna tyto polomy zlikvidovat maximálně do konce září. Odhadl, že ve výsledku dosáhne množství poničeného dřeva v oblasti až 7000 metrů krychlových. S nižší kvalitou polomového dřeva klesá také cena. Zatímco za metr krychlový zdravého smrkového dřeva zaplatí kupující 750 až 800 korun, u dřevní hmoty z polomů klesá cena na 450 korun. Polom, který lesníci považují za skutečně významný a poruší pracovní systém lesní správy , poničí přinejmenším 30 procent objemu v lesní správě. Každoroční běžné polomy zasáhnou zhruba deset procent lesů. Vítr dělá vlastně v lese selekci - nezdravé stromy padají a jsou polomem poškozeny. Většinou jsou shnilé či napadené václavkami.

Polomy na jihu Moravy jen minimální

Polomové dřevo se v jihomoravských dřevařských provozech zpracovává nyní minimálně. Zdejší lesy mají totiž vysoký podíl listnatých stromů, které větrné kalamity zasahují pouze výjimečně. Pokud se však na pilařské provozovny dostane toto dřevo například ze Slovenska, vybírají si firmy jen takové, které si zachovalo své původní mechanicko-fyzikální vlastnosti. Více jehličnatých lesů, kde by mohly větrné kalamity řádit, se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny , směrem k Tišnovu. Tišnovská dřevovýroba však kalamitní dřevo nezpracovává a ani by o ně nestála. Jihomoravský kraj má na svém území asi 201 010 hektarů lesů. Je to sice téměř 28 procent celkového území, ale současně i jedna z nejmenších rozloh lesů v zemi. Výše roční těžby ve všech lesích v kraji, včetně soukromých, činí asi jeden milion krychlových metrů dřeva, celkový průměrný přírůstek ale dosahuje zhruba 1,6 milionu metrů krychlových. Největším hospodářem na 60 procentech celkové plochy porostů je státní podnik Lesy ČR.

V Olomouckém kraji se zvyšuje poptávka

Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy si vysvětlují větší zájem o palivové dřevo rostoucím počtem domácností, které se vracejí kvůli zdražování plynu a elektrické energie k tuhým palivům. Očekávají, že tento trend bude pokračovat i v následujícím období. Od Lesů ČR v Olomouckém kraji si zájemci mohou koupit kubický metr nepořezaného dřeva jehličnatých stromů za 420 až 450 korun bez DPH a dopravy . Správa lesů města Olomouce nabízí kubický metr nepořezaného měkkého dřeva listnatých stromů za 350 korun bez DPH.

Polomového dřeva je v Ústeckém kraji i po vichřici málo

Ačkoli region zasáhla před dvěma týdny vichřice, v Krušných horách a lesích na Děčínsku firmám zpracovávajícím dřevo nabídek na práci nepřibylo. Polomové dřevo se prodává na severu Čech zhruba za 600 až 1500 korun za metr krychlový, podle toho, zda lze ještě dřevo dále využít. Část popadaných stromů lze ještě zpracovat na pile, větší část slouží jako palivové dříví. Červencová vichřice prý žádnou katastrofou nebyla, naposledy bylo hodně polomového dřeva v lesích na severu Čech na podzim před třemi lety . Nedostatek polomového dřeva však firmy v Ústeckém kraji netrápí. Zájem o něj na rozdíl od jiných regionů příliš velký není.

Na Vysočině meziročně třikrát více

Zájem o palivové dříví se meziročně až ztrojnásobil a je předpoklad, že poptávka poroste úměrně s dalším zdražováním zemního plynu. Ceny dříví jsou různé: od 80 korun za vyčištění pasek až po 600 korun za metr kubický dřeva z listnatých stromů. O zbytkové dřevo z plánovaných těžeb i kalamit mají zájem také výrobci bioenergií, dřevotřískových desek či papírny . Jeho ceny jsou zatím stabilní. Stálé zákazníky o palivové dříví má v posledních letech státní podnik Lesy ČR. Metr krychlový si mohou přímo v lese zpracovat za 350 až 400 korun. Zcela zdarma je ze zákona jen dříví s průměrem do sedmi centimetrů. Červencová bouře poškodila Lesům ČR na Vysočině zhruba 11 000 m3 dřeva v pelhřimovské a ledečské lesní správě. Námraza, sníh a vítr poničily letos Lesnímu družstvu Přibyslav na Havlíčkobrodsku, jež spravuje 5600 hektarů lesa, asi 3000 metrů krychlových dříví. Zhruba 70 procent se ho dá běžně zpracovat, poškozený zbytek pak dodává společnost do papíren, Kronospanu či zájemcům o palivové dříví. Metr kubický dřeva prodává v průměru za 1200 až 1500 korun, poškozené za 500 až 900 korun. Odřezky z manipulačního skladu může zákazník získat za 200 korun, ale listnaté palivo za 600 korun.

Severomoravští dřevaři neradi používají dřevo z polomů

Dřevaři ze Staré Vsi nedaleko Rýmařova neradi zpracovávají dřevo z polomů, protože má skryté kazy . Polomového dřeva ale na severu Moravy letos moc není; červencová bouře zasáhla Moravskoslezský kraj jen okrajově.

Rozsáhlé polomy na Plzeňsku

Vichřice, která se 30. července přehnala nad Plzeňským krajem, způsobila rozsáhlé polomy . Jen státnímu podniku Lesy České republiky (LČR), který v kraji spravuje 150 000 hektarů lesa, vichr polámal 100 000 metrů krychlových dřeva. Největší polomy jsou na Tachovsku, v okolí Plané a Přimdy . S likvidací polomů, které postihly většinou starší porosty , problémy nebudou. Přestože vichr polámal osminu plánované roční těžby krajského inspektorátu LČR, ekonomicky by neměly vzniknout velké škody. Vichřice totiž prý stromy spíše vyvracela, než lámala. Poškozeného a nekvalitního dřeva je v polomu kolem deseti, maximálně do dvaceti procent. Lesníci by se měli s polomy vypořádat u Přimdy , kde spadlo 20 000 metrů krychlových dřeva, do konce roku. Na Plánsku se bude 60 000 metrů krychlových dřeva z polomu zpracovávat asi o něco déle. Část dřeva z polomu by se dala prodávat jako palivo. Zájem o dřevo na topení lesníci s rostoucími cenami jiných ener gií evidují. Lesy podle nich umožňují zájemcům samovýrobu palivového dřeva v určeném prostoru a rozsahu. Lidé si musí suché stromy sami pokácet a odvézt, cena je ale nižší než u zpracovaného dřeva.

Na Zlínsku kupují na topení odřezky

Lidé navíc na pilách stále častěji nakupují i odřezky . Drobní vlastníci lesů pak podle lesáků přistupují k vlastní výrobě palivového dříví. Černé těžby se ale zatím v regionu neobjevily . Důvodem rostoucí poptávky je podle oslovených firem zvyšování cen energií.

Palivové dřevo chybí v Libereckém kraji

Nekvalitního dřeva poškozeného kůrovcem či polomy je letos v Libereckém kraji nedostatek. Zpracovatelé zaměření právě na tento méně kvalitní materiál ho tak musí nakupovat jinde. Liberecký kraj je po Karlovarském nejlesnatějším krajem v ČR. Lesy pokrývají téměř 139 000 hektarů, což představuje 44 % území kraje, a jejich rozloha se každým rokem zvětšuje. Největší část lesů obhospodařuje Krajský inspektorát Lesů ČR, který má ve správě více než 71 000 hektarů lesa.