Zubrům se v českých Benátkách daří. Vyšlapali stezky a okusují mladé boroví
31.12.2015 | Denik.cz
Jak se aklimatizují polští zubři v českých Benátkách? Možná si takovou otázku položil nejeden z našich čtenářů. Odpověď je pozitivní – daří se jim výborně. Stále ale pobíhají ve dvouhektarové aklimatizační ohradě, která je jen malou částí pastviny Traviny.
Stav všech sedmi zubřích samic je dobrý. Po náročném transportu, kdy ve speciálních bednách uložených v nákladním autě musely převážně stát, žádná z nich nekulhá ani nejeví známky jiného poranění," potvrdil s odstupem několika týdnů Karel Bendl, ředitel benátecké Správy městských lesů, která se o zubry i divoké koně stará.
Poznamenal, že vše funguje tak, jako za běžného chodu ve volné přírodě. Do stáda se začlenilo šest samic, jedna zůstává od skupiny ale stranou. Nejsilnější samice se stala přirozeně vůdkyní stáda, ostatní tak v případě potřeby, jak se říká, rovná.
„Zubři se pasou jak v otevřené, tak v travnaté části. Terénu se rychle přizpůsobili, živí se hlavně okusováním mladých borových porostů," popsal Karel Bendl s tím, že stádo už vyšlapalo také první stezky v místech, kudy nejčastěji chodí.
Spolupráci s benáteckými lesy si pochvaluje také ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Pracovníci jsou obětaví a zvířata jezdí mnohdy kontrolovat i ve volném čase, což předčilo veškerá naše očekávání," sdělil Dalibor Dostál.
Divocí koně
Navrácení kopytníků do přírody, k nimž se nedávno přidali také divocí koně z anglického Exmooru, pomůže obnovit dochované stepi, na kterých dosud žijí ohrožené rostliny a živočichové.
Benátky nad Jizerou počítají s tím, že lokalita přiláká zájem návštěvníků. Radnice proto plánuje do těchto míst rozšířit cyklostezku a postavit také pozorovatelnu, odkud lidé budou moci sledovat dění v ohradě. Kromě toho by tu v dohledné době mělo vzniknout centrum ekologické výchovy, které by zájemce seznámilo nejen s vegetací, ale i se životem v celé lokalitě.
Na Travinách ještě před čtyřiadvaceti lety působila sovětská armáda. Od doby, kdy kdy místo opustila, se zde nehospodařilo a příroda tak byla ponechána svému osudu.
Autor: Lucie Růžková
Další články v kategorii Lesnictví
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný (25.04.2024)
- Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu (23.04.2024)
- SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (23.04.2024)
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, hrozba kalamity je zatím malá (23.04.2024)
- Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí (22.04.2024)
- Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě (19.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)