Agrární politika se musí změnit

Britský farmář a zároveň šéf Konfederace evropských zemědělců Ben Gill si o víkendu přijel na Moravu poslechnout názory rolníků z kandidátských zemí a zjistit, co čekají od vstupu do Evropské unie. Sám míní, že s rozšířením společenství se nutně musí změnit i jeho dosavadní agrární systém.

Evropská komise tvrdí, že nižší dotace na zemědělskou produkci, které navrhuje pro nové členy, mají vést i ke změně současné agrární politiky unie. Potřebuje dnešní takzvaná Společná zemědělská politika změnu?

Snahou naší konfederace je starat se, aby evropští zemědělci dosahovali zisku. Mám přitom na mysli Evropu celou, rozšířenou. Když vidíme, že současný agrární systém již zisk nepřináší, tak se musíme dívat na jiné možnosti, jak ho dosáhnout.

V čem se dosavadní systém přežil?

Zpočátku bylo cílem agrární politiky zajistit, aby se zvýšila produkce potravin. To se povedlo natolik, že se zase naopak musel vymyslet způsob, jak přebytky omezit, aby se udržela pro farmáře přijatelná cena. K tomu slouží především různé produkční kvóty, které chtějí kandidátské země co nejvyšší.

Jenže nyní se ukazuje, že ani snaha o snižování produkce prostřednictvím kvót nevede ke zvýšení cen pro farmáře.

Mimochodem - v rozhovoru s jedním z moravských zemědělců jsme zjistili, že v přepočtu dostáváme za litr mléka skoro stejně, přes osm korun. Ale shodli jsme se také na tom, že bychom oba potřebovali o dost víc.

Jak tedy chcete zajistit vyšší ceny pro farmáře?

Nebojme se zásadních změn. Řeknu to zjednodušeně. Dnes je v Evropě stále přebytek potravin. Takže podporovat ještě větší produkci zároveň znamená, že se kazí zemědělcům cena.

Musíme se zaměřit na zemědělskou výrobu pro nepotravinářské účely. Plodiny mohou postupně nahrazovat ropu, oleje, spousta produktů prostě může směřovat do průmyslu. Zemědělství přitom bude klást důraz především na zdravotní nezávadnost produkce, na ekologii.