Ani vyspělé země nevyrábějí jen tolik, kolik spotřebují

ZN 5.8.1999

Ani vyspelé zeme nevyrábejí jen tolik, kolik spotrebují

Reakce zemedelských podnikatelu na názory makroekonomu: Další útlum zemedelství poznamená venkov

Praha - Falešný pohled, naivita, nebo zámer, ptají se naši ctenári v reakci na názory nekolika našich makroekonomu, kterí se v liste vyslovili pro snížení zemedelských prebytku. Analytici tvrdí, že náš stát nemá na dotaci vývozu nadprodukce, a proto doporucují další útlum. Podle nich by stacilo, aby u nás v zemedelství pusobilo zhruba 1,5 % práceschopného obyvatelstva a tito lidé se zamerili hlavne na údržbu krajiny. Reditel Liberálního institutu v Praze Miroslav Ševcík vyvozuje závery, které v zásade tvrdí, že hlavním viníkem soucasného stavu je drívejší politika sobestacnosti. S tím názorove nesouhlasí zemedelský podnikatel Jan Veleba. Upozornuje na skutecnost, že by každý ekonom mel znát základní pravidlo pro zemedelství kdekoliv na svete. »Kapitál vložený do tohoto oboru prináší menší výnosy než stejný kapitál v jiných odvetvích. Tento fakt ctí zeme Evropské unie i USA, které pan reditel Ševcík dává za príklad. Nejde tedy o otázku politickou, ale ciste ekonomickou,« konstatuje Veleba. Upozornuje i na mylnou predstavu našich ekonomu, že EU upustí od dotací. »O tomto upuštení už slyšíme osm let a stále se nic nezmenilo, EU vydává do zemedelství stále témer polovinu rozpoctu,« ríká Veleba. »Za témer scestnou, i když ojedinelou, pokládám tezi, že náš spotrebitel má výhodu, protože pri dovozu zahranicních potravin spotrebovává dotace zahranicních podnikatelu. Podotýkám, že za tuto "výhodu" zaplatíme rok co rok kolem 20 mld. Kc. Takový je totiž trvalý propad agrárního zahranicního obchodu na strane jedné a neobdelávaných cca 250 tisíc hektaru pudy na strane druhé. Tyto teorie neuplatnuje žádný vyspelý stát na svete. Jinak bych nehovoril o výhode, ale o nevyužívání prírodních zdroju této zeme. Jsou snad USA, Kanada, Nizozemsko, Francie, Nemecko, Dánsko a další zeme nesobestacné v potravinách? Odpovídám, že nejsou. USA vyvážejí pres 30 procent své agrární produkce, obdobne Dánsko a Nizozemsko. Jinak bych doporucil autorum výše uvedených úvah projet Ceskou republiku - krajina neobdelaná a stovky hektaru bodláku, to jsou novodobé dominanty našeho zemedelství,« uzavírá Veleba. Tento fakt vyhrocuje v otázce zemedelský analytik Premysl Votava, který ji pokládá našim spoluobcanum. »Chceme místo zelených horských luk, do míst, která jsou nám milá, kde trávíme svou dovolenou, zrídit golfová hrište, tenisové kurty ci sjezdovky pro zahranicní klientelu, nebo znáte jiná rešení?« Za príklad vztahu státu k našemu zemedelství dává Votava soucasné tahanice kolem prebytecného mléka. Ptá se: »Sto tisíc krav pujde na porážku? Co když i potom bude mléka hodne? Pujdou další krávy na porážku? Toto rešení je možné v pomyslném Kocourkove, není ale dustojné vyspelého národa, který, alespon doufám, má ve svém cele rozumné odborníky.« Votava se zamýšlí i nad reklamou placenou zahranicními koncerny s nápojárskou technikou, pod jejichž tlakem zrejme zdravá výživa vzala za své, a proto dává do souvislostí státní politiku at z pohledu zemedelství, zdravotnictví ci potravinárství. Upozornuje na chybející národohospodárskou koncepci, kdy se vše vyvíjí jen s ohledem na to, kdo víc zaplatí. A to at za reklamu, nebo státy pri vývozu svých prebytku, aby byly momentálne levnejší. Do budoucna tato bezkoncepcnost muže vážne náš stát poznamenat totálním rozkladem venkova.

EUGENIE LÍNKOVÁ