Ať žije jediný správný zemědělský názor!

MF Dnes 23.1.1999

At žije jediný správný zemedelský názor!

Cesko je zemí absurdit. Strany opacným politickým nábojem uzavírají pakty stability, dlužníci se smejí veritelum, a tak není nic divného, když jeden z hlavních zpravodajských poradu (Události CT 1) prinese v jeden den (11. ledna) dve naprosto protichudné zprávy. V prvním vstupu jsme se dozvedeli o kladném vlivu snižování cen potravin na inflacní vývoj. Za pet minut potom ministr zemedelství Fencl prezentoval pripravovaná opatrení k zamezení dovozu levných potravin. Shrnuto, zrejme jsou jeho cílem drahé potraviny, tedy rust inflace a komplikování vstupu do Evropské unie. Pro zachování nestrannosti je treba ríci, že ministr pouze pokracuje v linii nastoupené drívejší "pravicovou" koalicí.

V Cesku podle obrazu vytváreného vetšinou médii, a to vcetne verejnoprávní televize (která tím popírá svuj úkol vyvážene a objektivne informovat), jako by neexistovala skepse k názoru o nevyhnutelnosti podpory agrárního sektoru. Informace jsou podávány jednostranne ve prospech zemedelcu, proti zájmum deseti milionu obcanu. Díky tomu 99 procent populace nenapadne ve spojitosti s tímto resortem nic jiného než asociace "dotace - oprávnené - nedostatecné". Na této úrodné pude sklízejí politici volební hlasy a budou pokracovat, dokud obcané nebudou znát argumenty pro a proti, tak, aby meli o cem rozhodovat.

Nikdy a nikde nebyla vedena v divácky zajímavém vysílacím case diskuse o tom, kolik zemedelství stojí, proc si vlastne zaslouží podporu a jaké jsou alternativy. Jde o krajne kontroverzní téma, které je však predmetem vášnivých diskusí uvnitr Evropské unie a prícinou ostrých stretu pri rozhovorech o další liberalizaci svetového obchodu. Filozofie uprednostnení zájmu spotrebitele našla uplatnení i v reálné politice, kdy projekt reforem hospodárství Nového Zélandu byl spojen s odstranováním privilegií jednotlivých odvetví. Jeho dnešní zemedelství dokáže být efektivní i pres jedny z nejmenších produkcních subvencí.

Pri nedávné "veprové" kauze byly v pretlacovaní mezi producenty, obchodníky a státní správou zájmy spotrebitelu úplne okrajovou záležitostí a hodily se pouze v prípade, když nekterá ze stran potrebovala vyšperkovat svoji demagogii. Vyskytlo se i tvrzení, že klesající cena prasat se dostatecne neprojevila na pultech obchodu. V období kulminace poklesu cen byla oproti stejnému období minulého roku souhrnná spotrebitelská cena sledovaných výsekových mas a masných produktu nižší o 2,9 procenta, ale veprového výsekového masa o 7,1 procenta. Stacilo nahlédnout do internetové stránky ministerstva zemedelství.

Skutecnost, že Evropská unie také podporuje agrární sektor, není univerzálním zaklínadlem, které koncí všechny domácí diskuse. Za prvé, prínosy a náklady vstupu do unie musí znát i akceptovat verejnost. Za druhé, redukce našich potravinových prebytku muže být pri všech jednáních jedine výhodou. V okamžiku priclenení by totiž clenským státum EU nevznikla nutnost platit naši soucasnou (a pri zachování stejného prístupu nevyhnutelne i budoucí) nadvýrobu mléka, cukru a dalších komodit. Zemedelství totiž od roku 1989 nesmeruje, pres urcité prechodné období, k ukoncení podpor, ale naopak k jejich neustálému rozširování.

Pro predstavu, resort zemedelství získá v roce 1999 na "dotacích" 9,449 miliardy korun a zastrenými platbami od obcanu odhadem dalších asi deset miliard. Zde se promítají hlavne intervencní nákupy, minimální garantované ceny a dovozní bariéry, které mají mohutný pákový efekt. S malými náklady jde dosáhnout velkého ovlivnení ceny v neprospech spotrebitele. Obcané platí fakticky cást daní, aby meli dražší potraviny.

Proto, pokud nejsou peníze na nová ockování detí, pro školy, nemocnice, sociální ústavy, inflace vám pomalu znehodnocuje úspory nebo z duvodu vysokých životních nákladu (odvislých od zbytecne drahých potravin) a daní nedokážete na nic našetrit, premýšlejte o tuzemském zemedelství.

VILÉM BARÁK, autor je publicista