Boom minipivovarů trvá. Hned tak neskončí

Když se před čtyřmi lety vydalo do světa první pivo ze středočeských Broum, získalo si svou výraznou 
a v Česku málo poznanou chutí rázem srdce mnoha pivařů. Poptávka po něm přitom neutuchá. Piva Raptor, Zlatá raketa nebo California se stala za tu dobu pojmem. „Náš pivovar roste, musíme jej rozšiřovat," uvedl zakladatel Pivovaru Matuška Martin Matuška z Broum na Křivoklátsku.

Češi mají opět žízeň a potvrzují tak opatrné předpovědi předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala. „Zůstáváme mírnými optimisty a očekáváme celkové zvýšení výstavu v roce 2013 v jednotkách procentních bodů," řekl před časem.

Pivovar Matuška přitom není jediným minipivovarem, který se musí vyrovnat se zájmem zákazníků. Například o víkendu uplynul rok od chvíle, kdy si turisté mohli poprvé dopřát na krkonošské Luční boudě pivo Paroháč 
z místní produkce. Zájem byl takový, že se ji majitelé rozhodli také rozšířit. „Původní kapacita našeho pivovaru byla zhruba 200 hektolitrů piva ročně, nyní jsme kapacitu zvětšili. 

Povolenou máme výrobu piva do 500 hektolitrů ročně," přiblížila spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová.

Minipivovar se přitom může pochlubit jistou raritou. Svou polohou 1410 metrů nad hladinou moře je nejvýše položeným zařízením tohoto druhu ve střední Evropě.

Odborníci předpokládají, že tento boom bude ještě nějakou dobu pokračovat. Odhadují, že ročně vznikne asi 20 nových minipivovarů, přičemž v posledních měsících se tempo ještě zvýšilo. „V různých zemích to bylo obdobné. Třeba v Japonsku rychle stoupal počet pivovarů, postupně však byly zavírány, protože nebyl dostatek odborníků. 
V USA jich ovšem nadále přibývá," doplnil Matuška, který vaří pivo už od 30 let.

Dva půllitry denně

Podle něho tu přitom je ještě prostor pro další růst, přičemž kvalita produkce je dobrá. To potvrzuje i sládek z Pivovarského dvora v Chýni 
u Prahy Tomáš Mikulica. Dokládá to svou zkušeností z letošního srazu sládků, na němž se prezentovalo 70 českých minipivovarů. „Bylo tam 280 vzorků a já jsem jich za víkend ochutnal asi sto. Ale 
z těch byly jen dva, které byly špatné. Zbylé byly docela slušné. Třeba před deseti lety byl mezi pivy propastný rozdíl," přiblížil v rozhovoru pro regionální Deník.

Za pivem začínají lidé i cestovat. Jak ale poznat dobrý pivovar? Jednoduchý recept na to není. „To máte jako s kuchařem. Určují to lidé. Může být sebelepší sládek, ale když lidem nebude jeho pivo chutnat, je namydlený," myslí si Matuška.

Za českým pivem přijíždějí také zahraniční turisté, kteří loni spotřebovali čtyři procenta celkové konzumace 
v České republice. Zdá se, že jim chutná. Zatímco každý Čech vypije v průměru jednu třetinku piva denně, na každého zahraničního turistu loni připadla necelá dvě piva za den. „České pivo chutná v cizině nejvíce našim sousedům. Jeho největšími konzumenty jsou Němci a Slováci," přiblížil Petr Knap ze společnosti Ernst & Young.

Autor: Vilém Janouš

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info