Brusel si škrty v podpoře sváže ruce
23.08.2000 | Zemské noviny
Brusel si škrty v podpore sváže ruce
Pomalé zrízení platební agentury nedovolí, aby prišla letošní podpora zemedelcum z Bruselu. Nadnárodní prumyslová lobby chce dotace pro chudší priclenované státy.
Peníze z podpurných prostredku Evropské unie prostrednictvím SAPARD zrejme letos Cesko nezíská. Puvodne se pocítalo s 800 miliony korun rocne. Tok penez ale musí být pruhledný. Ministerstvo zemedelství melo vybudovat platební agenturu, jejímž prostrednictvím by se peníze rozdelovaly. Jelikož není vše tak, jak si bruselští úredníci predstavovali, akreditace se uskutecní až koncem letošního roku. Ani cást prostredku ve výši 200 milionu korun do Ceska z Bruselu nedorazí. Celá suma se sice prevede do dalších dvou let a priclení k další cástce, ale úrednická nepružnost na strane Ceska zbytecne ochuzuje zemedelce o podpurné prostredky. "O peníze z unie neprijdeme, ale letos sotva dorazí," rekl Tomáš Zídek, námestek ministra zemedelství. Stejne tak potvrdil, že cástku za vybraná cla u komodit, které již podléhají dvounulové variante (zrušení cel a vývozních subvencí) obchodníci a potravinári dostanou zpetne proplacenou. Z roku na rok také bude pribývat dalších komodit a potravin, jichž se dvounulová varianta dotkne. Vyjmuty budou zrejme i nadále takové strategické produkty, jako je hovezí maso, obilí a cukr. Námestek Zídek, jako jeden z vyjednávacu, zmírnil i obavy ceských zemedelcu, že na prímé platby, vyplácené farmárum v unii, nedosáhnou dríve než v roce 2006. "Pokud nebudeme vázáni prímými platbami, nemuže evropský komisariát unie udelit množstevní kvóty," rekl Zídek. Tím by nemel bruselský úrad možnost vyvíjet tlak na snižování produkce v priclenovaných státech. Prímé platby a kvóty fungují jako spojené nádoby a absence jednoho nástroje brání zasahovat druhé páce. V unii navíc existuje snaha silných prumyslových lobby podporit chudší priclenované státy. "Evropa nechce chudé príchozí, ale snaží se jim pomoci dostat se na lepší úroven," rekl Zídek. Prímé platby podminují zlepšení obchodní bilance zemedelcu zemí strední a východní Evropy. Evropským firmám s technikou a chemií jde o odbyt, jeho zvýšení mohou obstarat pricházející zeme. Jejich insolventnost tomu brání, a tak tlak na prímé platby prichází nejen od vlastních zemedelcu priclenovaných státu, ale zejména od silných prumyslových firem. Ty chtejí profitovat na nových trzích, což zatím bylo zanedbatelné.
Eugenie Línková
Další články v kategorii Podnikání
- ÚOHS nebude posuzovat nákup podílu v zemědělské skupině JTZE fondem J&T Arch (22.05.2024)
- Ceny v průmyslu po třech měsících stouply, v zemědělství dál klesaly (21.05.2024)
- Moravskoslezské cukrovary budou mít v Opavě novou kotelnu za 250 milionů Kč (20.05.2024)
- Pivo je za 60 korun už i v menších městech, hospody zavírají (20.05.2024)
- Vratislavickou kyselku přírodní, citronovou a pomerančovou doplnila maracuja (20.05.2024)
- Letos provoz neotevře 20 až 30 procent palíren, v lednu jich skončilo 20 (17.05.2024)
- Celý polský dřevozpracující průmysl je v krizi; masivní propouštění a ceny dřeva patří k nejvyšším v EU (17.05.2024)
- Pro zavedení spotřební daně na tichá vína je podle průzkumu 40 % Čechů (14.05.2024)
- Cukrovar Vrbátky loni zvýšil zisk na 117,6 milionů, firma chystá dividendy (14.05.2024)
- Češi pijí méně piva. Za poklesem je podle odborníků vyšší cena i změna životního stylu (13.05.2024)