Bude mít Evropa dostatek dřeva?

V loňském roce se v České republice vytěžilo rekordní množství dřeva – 17,68 mil. m3, přičemž běžný roční přírůst byl 20,6 mil. m3 dřeva. Tento přírůst od roku 1990 stále stoupá. To jen dokládá ohromný produkční potenciál našich lesů. Jak s tímto potenciálem naložíme?

Protikladné environmentální cíle

Celá Evropa si stále více uvědomuje význam využívání obnovitelných zdrojů surovin pro ochranu životního prostředí. Poslední vývoj v energetice a ve stavebnictví – přijetí evropských směrnic podporujících větší využívání dřeva – ukazuje, že nás čekají velké změny. Úspory energie v sektoru budov pro bydlení a veřejnou správu jsou prioritou evropské energetiky. Cílem je snížení energetické spotřeby o 20 % do roku 2020. Akční plán energetické účinnosti EU očekává dosažení úspor energie v bytovém sektoru až o 27 % a v budovách veřejné správy o 30 %. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je větší využívání dřeva.

V současné chvíli máme v Evropě vlastního dříví dostatek. Ale bude tomu tak i v budoucnosti? Sílí totiž tlak ekologických hnutí na přísnou ochranu lesů a omezení až vyloučení jejich produkční funkce. Někteří prognostici předpokládají, že objem těžeb v Evropě dostihne přírůst před rokem 2010, protože roční přírůst dříví „poklesne“ o 82 mil. m3, jako následek „ochrany přírody a biodiverzity“. Všeobecný nedostatek dříví lze v Evropě očekávat kolem roku 2020. V roce 2060 se v Evropě odhaduje potřeba dříví na 730 mil. m3, což povede ke snižování zásob dříví. Poptávku po dříví bude zvyšovat především zájem o energetické dříví. Tomuto trendu napomáhají vlády různými motivačními nástroji, například dotacemi, zavedením ekologických daní, snížením DPH na palivové dříví. Pro naplnění cílů enviromentální politiky Evropské unie nám však pravděpodobně bude v nedaleké době chybět podle analytických propočtů až 220 mil. m3 dřeva ročně.

Nárůst lidské populace versus lesy

Dnes má naše planeta 6 mld. obyvatel a prognózy předpokládají nárůst na 10 mld. mezi roky 2030 až 2100. Ročně totiž přibude na světě podle OSN asi 125 mil. nových obyvatel, tj. 2,7 %. Takový početní nárůst lidstva a s ním spojený růst spotřeby dřeva nemůže zůstat bez účinků na lesy. Průměrná výměra lesa na jednoho obyvatele poklesla z 1,5 ha v roce 1970 na současných asi 0,4 ha. Přitom každý obyvatel planety denně „spotřebuje“ necelý kilogram dřeva. Z těchto trendů nelze odvodit nic jiného, než že budoucí spotřebu dřeva bude možné krýt jen intenzifikací lesního hospodářství.

Čtyřicet procent světových lesů je na území rozvinutých zemí (s 20 % světové populace), zatímco 60 % světových lesů je na území rozvojových zemí (s 80 % světové populace). Představy o potřebě vyloučit rozsáhlé plochy lesů z produkce dříví z důvodů ochrany životního prostředí, o přírodě blízkém hospodaření v lesích, vyloučení introdukce dřevin, omezení až vyloučení šlechtění lesních dřevin, apod., jsou v celosvětovém měřítku nereálné. Zabezpečení potřeb lidstva bude vyžadovat celé spektrum lesnických opatření od pěstování dřevin mimo les v systému agroforestry, přes plantáže dřevin s krátkým obmýtím, pařeziny, energetické lesy, hospodářské lesy, přírodě blízké lesy, až po rezervace.

Zakládejme nové lesy

Přijmout rozhodnutí o snížení DPH či zavedení ekologické daně je možné takřka ze dne na den. Ale zvětšení rozlohy lesů, zvýšení zásob dříví nelze realizovat přes noc. Z tohoto hlediska lesy rostou opravdu pomalu a nic na tom nezmění ani naše požitkářská generace, která myslí jen na přítomnost a chce všechno hned. Měli bychom se opravdu rychle začít zabývat tím, kolik dřeva budeme v Evropě potřebovat za 10, 30, 50 či 100 let a kde ho vezmeme. Naše spotřeba roste takovým tempem, že představy o životě v souladu s přírodou mohou zůstat pro příští genreace pouhou utopií. Není jiného východiska než připravit národní plán pro rozsáhlé zalesňování nevyužívaných zemědělských půd a udělat z nich nové lesy. Především do této budoucnosti by měly směřovat motivační nástroje státu.

Jan Řezáč