Češi snědí mnohem víc potravin než kolik jich vyrobí

V České republice se sní více potravin, než se vyrobí. Vzdaluje se tak vývoji v zemích Evropské unie, kde se vyvážejí násobky toho, co se doma spotřebuje. V loňském roce průměrný český občan, včetně batolat a důchodců, vydal za potraviny necelých 25 000 korun. V tomto balíku představovaly přibližně čtyři pětiny domácí výrobky, zbytek, tedy zhruba za čtyři a půl tisíce korun, se musel k nasycení trhu potravin dovézt.

Je to málo, nebo vydáváme za potraviny hodně? "Ve srovnání s okolními státy, zejména se zeměmi Evropské unie, vydáváme za potraviny více," říká analytička Stanislava Burdová. "Byl to zhruba dvojnásobek průměrného měsíčního platu," dodává s tím, že v zemích unie činí výdaje na potraviny kolem 13 procent. Spotřeba potravin co do množství je ale v unii vyšší, u hlavních potravin v průměru o deset až patnáct procent. Vedeme jen ve spotřebě piva, toho se za rok vypije na hlavu rekordních 159 litrů.

"Horší je však srovnání toho, kolik projíme a kolik z toho vyrobí domácí producenti," říká Jan Veleba, tajemník Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Odborníci mají pro tuto situaci termín ztráta potravinové bezpečnosti, země není schopna sama sebe uživit a je závislá na dovozu potravin, které se považují za strategické komodity.

"U nás to nemá ještě hrozivou podobu, ale přibližuje nás to zemím, jako jsou například Bulharsko a Rumunsko, a vzdaluje trendům vyspělého světa, kde se až dvakrát nebo třikrát tolik vyveze, než činí domácí spotřeba," dodává Veleba. Mezi takové země patří Dánsko, ale i některé další státy, o kontinentech jako Amerika a Austrálie ani nemluvě.

Podle Veleby uvedená čísla potvrzují trvale sestupný trend našeho zemědělství, které se svým rozměrem začíná dostávat na úroveň nevýznamného odvětví. "Přitom podmínky pro zemědělské hospodaření a kapacity potravinářského průmyslu jsou na slušné úrovni," upřesňuje Veleba s tím, že dovozy potravin jsou s ohledem na napnuté finanční zdroje naprosto zbytečné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vidí jako pozitivní trend vzrůstající spotřebu potravin. Argumentuje tím, že jsme v roce 1994 zkonzumovali potraviny jen v hodnotě 172 miliard korun a vloni už za 247 miliard korun. "Toto číslo nehovoří ani tak o vzrůstajícím konzumu, jako o pozvolném zdražování. Jíme v posledních letech zhruba stále stejně, ani moc neměníme jídelníček," říkají dietologové a poukazují na to, že spotřeba jednotlivých potravin na hlavu u nás spíše stagnuje.

Loni se dovezlo potravin za 44 miliard korun

Tuzemská spotřeba potravin a nápojů činila loni v běžných cenách předběžně 247,8 miliardy korun. Proti předchozímu roku podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu stoupla o čtyři miliardy korun. Domácí výroba vykázala objem 236 miliard, z toho ještě za 31,7 miliardy vyvezla, takže k uspokojení poptávky po potravinách jich bylo nutno za 44 miliard korun dovézt. Ke schodku zahraničního obchodu přispěly potraviny skoro třinácti milióny.