ČEZ přichází na chuť energii větru

Zhruba dvě třetiny investice připadnou na výstavbu nových větrných elektráren. ČEZ chce vykupovat již rozpracované "smysluplné" projekty větrných farem. Výhledově bude investovat také do spalování biomasy a bioplynu. "Největší potenciál v nejbližším období vidíme v oblasti větrné, protože technologický rozvoj již umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech," řekl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák. Dlouhodobě však očekává největší zvýšení výroby z biomasy, ale do roku 2010 na to nebude dostatek paliva.

"Dokud se biomasa nebude cíleně pěstovat, bude jí nedostatek. Dokázali bychom spálit mnohonásobky toho, co je dnes k dispozici," dodal Sedlák.Svou iniciativu vysvětluje skupina ČEZ, která se vloni podílela 56 procenty na celostátní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako snahu splnit evropské závazky. Česko by podle nich už v roce 2010 mělo vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Znamenalo by to skoro zdvojnásobit výrobu - nynější podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie totiž činí 4,3 procenta.

ČEZ připravil tři scénáře rozvoje výroby elektřiny do roku 2010. Podle prvního by se výroba z obnovitelných zdrojů zvýšila o pětinu, tedy na 1,9 terawatthodiny z loňských 1,6 TWh. Do provozu by se tak musely uvést větrné elektrárny s výkonem 100 megawatt. Podle druhého scénáře by se výroba zvýšila o polovinu a podle třetího by vzrostla dvojnásobně. "Za číslem sto megawatt je možné si představit padesát elektráren, protože nejběžnější jsou větrné elektrárny s výkonem dvou megawatt," řekl Sedlák.

Který scénář bude naplněn, bude podle něj záležet mimo jiné na připravenosti projektů a lokalitách. Obce a podnikatelé budou moci ČEZ nabídnout své projekty k odkoupení do 30. června. "V těchto dnech prověřujeme také možnost vstupu do projektu Větrný park Chomutov. Je to největší rozpracovaný projekt v Evropě s celkovým výkonem 185 MW. Rázem bychom tak splnili svůj střední plán," uvedl Sedlák.

Zamýšlená investice do obnovitelných zdrojů není podle analytiků vzhledem k velikosti skupiny ČEZ závratná. Ročně totiž investuje zhruba 20 miliard korun. Je tu ovšem otázka rentability. "Větrná elektrárna si na sebe může vydělat jen při průměrné roční rychlost větru alespoň 5,2 metru za sekundu a při ročním provozu nejméně 1500 hodin," řekl ředitel České energetické agentury Josef Bubeník.

V Česku tomu vyhovuje jen několik lokalit, které navíc nezřídka leží v chráněných krajinných oblastech. A navíc má třicetimiliardová investice ČEZ jeden háček: Nezahrnuje sítě. "Vyvedení výkonu do distribuční sítě může být nakonec dražší než celá větrná farma," upozorňuje Bubeník.

BOŘEK OTAVA